Druhá metoda, kterou Halík používá, je:

2. Metoda zesměšňování

Halík zesměšňuje pravdy víry, Kristovo vzkříšení dokonce nazývá mýtem a pohádkou s dobrým koncem. Citace: „Příběh Velikonoc lze číst dvojím, naprosto rozdílným způsobem. Buď jako drama o dvou dějstvích, přičemž v dějství prvním je spravedlivý a nevinný člověk odsouzen a popraven, a v následujícím, druhém dějství, je vzkříšen a přijat Bohem. To první čtení znamená, že ‚vzkříšení‘ je happyend a celý příběh je pak typický mýtus nebo optimistická pohádka s dobrým koncem.“ (Noc zpovědníka, 2006)

Citace: „Příběh Velikonoc…“

Odpověď: Termínem „příběh Velikonoc“ Halík prozrazuje, jaký má vztah k nejzákladnější pravdě křesťanské víry. Řadí ji na rovinu pohanských mýtů a nezávazných lidských příběhů. Halík nerozlišuje mezi inspirací Bible a tzv. posvátnými texty lživých, pohanských bájí. Tím otázku spásy či zavržení staví na jednu rovinu. Halíkův přístup k vyjadřování základních pravd je heretický (kacířský).