Lidé tu běžně vydělávají částky téměř atakující hranici sto tisíc korun měsíčně, nezaměstnanost je tak nízká, že kdo chce práci, hned ji sežene, a přesto tu lidé téměř živoří. Chybí tu základní lékařská péče, kolabuje doprava, potraviny jsou nekvalitní a předražené, kulturní vyžití povětšinou mizerné, naprostý nedostatek bytů, zvyšující se kriminalita a chybějící policisté, už téměř pětina obyvatel ve městě jsou agenturní pracovníci z Ukrajiny, Mongolska a Filipín – to je česko-německé pohraniční město Cheb.
Anketa
Zasloužila si Aňa Geislerová státní vyznamenání?
2%
95%
hlasovalo: 5042 lidí
Vedení města se rozhodlo tíživou situaci vyřešit stavbou další průmyslové zóny, což podle místních problémy neřeší, ale naopak je násobí, a tak si po dlouhých peripetiích vymohli referendum o zastavení přípravy dalšího průmyslového parku. To se má konat příští týden, v sobotu 8. listopadu.
„Díval se mi přímo do očí a řekl mi, že občané nejsou kompetentní k tomu rozhodnout v takové složité záležitosti. Zeptala jsem se ho tedy, jestli jsme byli dost kompetentní, když jsme ho zvolili starostou,“ vrtí hlavou Dagmar Kýčková, učitelka místní základní školy v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
„Byla jsem na informačním setkání vedení města s občany a nechápala jsem, že starosta nebyl schopen odpovědět na naše otázky. Dokonce se mě pokoušeli umlčet, ale lidé se za mě postavili, a tak mě museli nechat mluvit. Také chtěli odejít, nakonec je lidé, kterých tam přišlo hodně, donutili zůstat a odpovídat nám,“ vzpomíná.
„První impulz pro iniciování referenda byl, když město odmítlo komunikovat s námi – s opozicí – o těch tématech,“ líčí Martin Černík z opoziční Koalice pro Cheb a iniciátor petice a poté referenda v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
„Vedení města si udělalo pracovní skupinu bez toho, aniž by tam byly zastoupeny všechny politické skupiny ve městě. Vzali si tam jen jednoho opozičního zastupitele Miroslava Plevného (z VPM, která je spojena se STANem), a to především proto, že je senátorem. Zdůvodnili to tím, že z toho nebudou dělat veřejné projednání, protože já tam kritizuju jejich komunikační strategii od úplného začátku. A to i proto, že investor je tajný. Nikdo neví, kdo tam bude a co se tam bude vyrábět,“ říká Černík.
Fotogalerie: - Berounské oslavy republiky
Projekt strategického průmyslového parku se má odehrávat pod hlavičkou Státní rozvojové a investiční společnosti, a.s., zkráceně SRIS, jejímž jediným akcionářem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, která vznikla na jaře loňského roku ještě pod vedením Jozefa Síkely /STAN/.
Pozemek, který je určen pro výstavbu průmyslového parku, má být převeden do nově vzniklé společnosti, kde bude mít podíl a slovo město a ministerstvo.
„Problém je v tom, že v momentě, kdy tam bude pozemek převeden a smlouva podepsaná, už nebudeme mít kontrolu, co se tam bude vyrábět a jaký investor tam přijde. Sice to bude částečně pod kontrolou města, ale nebudou do toho moci mluvit zastupitelé, ale jen jednotlivci delegovaní městem,“ říká Martin Černík.
V těchto dnech dostávají Chebané do schránky čtyřstránkové letáčky o výhodnosti průmyslové zóny, podle nich i podle webových stránek projektu představuje nový průmyslový park velkou příležitost pro rozvoj Chebu a Karlovarského kraje. Vznikne zde moderní technologický podnikatelský park odpovědný ke svému okolí.
„Město má asi dost peněz, když je to na drahém křídovém papíru, přitom by stačil nějaký levný, a navíc jsou tam samé nepřesnosti a nesmysly,“ vrtí hlavou Lenka, osmatřicetiletá obyvatelka města, která ho po rychlém nakouknutí vyhazuje do odpadků. Jako vydavatel letáku je uvedena výše zmíněná SRIS.
„Tato firma funguje více než rok a stihla už utratit asi 20 milionů jen na sebepropagaci, a to ještě nic nezrealizovala,“ komentuje situaci a utrácení Petr Černý, lídr Motoristů sobě v Karlovarském kraji, který působil v Chebu jako zastupitel, nyní působí v nedalekých Františkových Lázních i v Chebu, vypsání referenda podporuje i s tím, že se tak velká výstavba dotkne převážně negativně celého regionu.
„V tomto jejich letáčku jsou odlišná čísla a informace, než v dopadové studii,“ upozorňuje Martin Černík na letáček, který se tváří, že vyvrací „dezinformace“ o průmyslové zóně, podporovatelé projektu nazývají a nálepkují obyvatele a iniciátory referenda jako „odpůrce“ a jejich dotazy a obavy bagatelizují.
Anketa
Bude Andrej Babiš dobrý premiér?
93%
5%
hlasovalo: 7341 lidí
Zásadním argumentem radnice pro výstavbu Strategického podnikatelského parku 2 je přírůstek pracovních míst, a to tentokrát kvalifikovaných pozic.
„V již existujícím průmyslovém parku máme už dnes 4 400 pracovních míst, 2 800 míst z toho už dnes obsazují cizinci. K dnešnímu dni není v Chebu ruka ani noha na to, která by čekala na pracovní místo. Už nyní těchto 2 800 míst vykrýváme cizinci, a to ještě i jen ten současný průmyslový park nejede ani na 100 %, k čemu tedy potřebujeme další? A v nejbližších třech letech přijde do tohoto stávajícího průmyslového parku minimálně ještě dalších tisíc až dva a půl tisíce lidí, a to se držím ještě opravdu při zemi a nepočítám rodiny, které si s sebou přivedou. Z toho vyplývá, že dohromady by toto třicetitisícové město, dostalo v krátkém časovém horizontu téměř deset tisíc nových obyvatel,“ upozornil Petr Černý v rozhovoru pro místní MVTV v situaci, kdy město se ještě stále nedokázalo vyrovnat s pětitisícovým navýšením agenturních pracovníků z ciziny.
Pendleři se kvůli vyšší mzdě vracet nechtějí
Město si dle brožurky chce smluvně zavázat investora, aby pozice, které bude nabízet, byly pro uchazeče s minimálně středoškolským vzděláním a mzda by byla minimálně o 20 procent vyšší, než je současný průměr v regionu. Ten je dle dat z Úřadu práce a Statistického úřadu přes 39 000 korun měsíčně hrubého. V současné průmyslové zóně si lidé často přijdou na 25 000 čistého. Lidé, kteří chtějí vydělávat víc, což je odhadem téměř polovina pracujících z města, jezdí do Německa jako pendleři. Město si představuje, že se díky nové zóně a lepším platovým podmínkám začnou vracet a budou přinášet peníze do městské kasy.
„Horko těžko někoho seženou,“ odmítá tento argument Petr Černý. „Oni mluví o tom, že se pendleři vrátí z Německa a půjdou sem pracovat, ale to se bavíme maximálně o jednotkách lidí. Ti lidé tam pracují deset, patnáct let, a ti se rozhodně nevrátí. Dostávají tam Kindergeld (přídavky na děti – což dělá na jedno dítě měsíčně 255 eur) a minimálně o dvacet procent vyšší plat. Ti se rozhodně nevrátí,“ tipuje.
„Jasně, to je nesmysl. Proč bych se vracel já nebo někdo jiný,“ nechápe plán města Martin Malich, který žije odmalička v Chebu a už třináct let dojíždí denně do Německa, kde pracuje u spediční společnosti a o svůj názor se podělil s ParlamentnímiListy.cz. Dříve pracoval jako řidič, poté povýšil a zastává už kancelářskou pozici a je velkým kritikem nové průmyslové zóny.
Fotogalerie: - Ne Sudetoněmcům v Brně
„Nedává to smysl. Nejde jen o to, že mám měsíčně skoro sedmdesát tisíc korun čistého, k tomu Kindergeld, navíc jako bonus si můžu u firmy tankovat naftu do auta zdarma, takže dojíždění mě stojí jen občasný servis auta. Není to ale zdaleka jen to – jde i o jiné podmínky v Německu – sociální systém jako takový. Když jsem nemocný, dostanu první tři týdny 100 procent platu a pak osmdesát. Doktory mám tady i tam – využívám žlutou pendlerskou zdravotní kartu, kde když platím zdravotní pojištění v Německu, mi veškerou péči v Česku proplácí,“ líčí s tím, že v německém pohraničí také pracuje mnoho sester a lékařů z Čech.
„České sestry tam berou tři až čtyři tisíce eur za měsíc, čeští lékaři mají své ordinace nebo pracují v německých zařízeních. A to není o průmyslové zóně, to je o tom, že dokud se nesrovná životní úroveň v obou zemích, budou odcházet stále a budou v Chebu a okolí chybět,“ nastiňuje Petr Černý další problém, který má podle města vyřešit průmyslová zóna, díky které budou peníze na stavbu zdravotnických zařízení a přilákají tak do města sestry a lékaře.
Anketa
Bude Andrej Babiš dobrý premiér?
93%
5%
hlasovalo: 7341 lidí
Současnou průmyslovou zónu v Chebu ovládají Ukrajinci, Mongolové a teď „dovážejí“ Filipínce
„Další věc jsou nekvalitní potraviny tady na české straně. Jídlo si kupuju tam nebo od místních farmářů, protože ty odpadky tady v Česku v obchodech – to se nedá jíst, navíc je to drahé,“ líčí Martin Malich. „Ještě donedávna bylo v Česku levnější kafe než v Německu, teď už ani to ne. A teď si k tomu ještě připočtěte kupní sílu v Německu. Musel bych být blázen, kdybych se vracel. Jasně, nabízeli mi tady v Chebu práci, podmínky výborné. Řekl jsem, dobře, a kolik mi dáte. A oni, že čtyřicet tisíc měsíčně. No tak to mi nestojí za to ani vstát z postele. Jsem fakt zvědavý, kdo jim tam bude pracovat,“ vrtí hlavou.
„Mám známé tady v průmyslové zóně, ve firmách, které tam jsou, a už teď tam pracují Češi jen v kancelářských pozicích, kde je potřebná čeština, jinak to tam už všechno vedou Ukrajinci, kteří pracují na všech ostatních pozicích, plus samozřejmě Mongolci, a teď začali dovážet Filipínce. To se také projevuje ve městě. Vždyť na náměstí, když se jdete projít, tak slyšíte jen ukrajinštinu, si tu člověk připadá jako v Kyjevě. A Němci, ti sem už tolik nejezdí. Dřív sem jezdili za levnějšími nákupy, to už není. Jediné, kam si ještě zajedou, jsou free shopy a vietnamské tržnice kousek za hranicemi pro levnější cigarety a alkohol,“ dodá rozladěně.
Iniciátor referenda, Martin Černík, připouští, že na jednu stranu můžou být v projektu nějaké přínosy. „Radnice ale vůbec nepracuje s riziky, které jsme tam definovali – v oblasti dopravy, to znamená zvýšená dopravní zátěž celého Chebu. Dneska máme problémy s průjezdností městem. To další se týká zdravotnictví. Chybějí lékaři a zdravotní sestry. Bude tady dál zátěž zaměstnanců těchto služeb, které jsou v oblasti zdravotnictví. Nejsou tu zubaři, lékaři ORL, chirurgové,“ vypočítává.
„Přesně tak,“ připojuje se Dagmar Kýčková, učitelka. „Není lékařská péče. Já mám třeba ve třídě děti a rodiče tady nemohli sehnat doktora, tak s nimi jezdí do Varů a okolí. Tady prostě neseženete doktory, není tu dostupná zdravotnická péče.“
Anketa
Je pro vás Petr Macinka přijatelný jako ministr životního prostředí?
hlasovalo: 17304 lidí
Na dotazy pro vedení města, aby se ke kauze vyjádřilo pro ParlamentníListy.cz, odpověděla tisková mluvčí radnice Simona Liptáková, že odpovědi na otázky zašlou do redakce během několika dní.
„Vaše stálá mantra je, že tu informace nejsou. Jsou a v dostatečném množství,“ rozčiloval se starosta města Jan Vrba na Martina Černíka na posledním zářijovém zastupitelstvu. „To, že jste dotlačili vedení města, které ještě nemělo všechny podklady, k mimořádnému zastupitelstvu, abyste tam pak mohli říct, že něco tajíme, bylo absurdní, protože my nic netajíme. My všechno, co jsme věděli, jsme vždycky dali. To, že máte dojem, že jsme tady nějaký tajný spolek, to by mne zajímalo, jaké tedy ty výstupy tajné jsou, protože všechno, co tady prezentujeme, je veřejné. Je tady otevřená kancelář, kam se lidi můžou chodit ptát. To, že nikdo nechodí, je možná také výsledek, jak se o to někteří zajímají. Vy se tady stále od jara ptáte na to samé,“ konstatoval.
„Kdyby iniciativa nevznikla, tak už by pozemky města byly dávno převedeny do nové společnosti. Je správné, že tady referendum je, a to, že vy s tím nesouhlasíte, je vaše věc,“ oponoval mu Martin Černík. „Co se týče referenda, žádal jsem město o informace, kolik podpisů potřebujeme k úspěšné petici, dostal jsem dvakrát nesprávné informace. Musel jsem se obrátit na právního zástupce, který napsal stanovisko. Byl jsem napadán, že jsem to podal pozdě, ale to bylo proto, že jste mne zdrželi tím, že jste požadovali o tisíc podpisů víc. 2. července bylo potvrzeno, že počet podpisů je správný. Dále jsem vás vyzval, že by se referendum mělo konat v den voleb – říjen. Vy jste odpověděl, že z organizačních důvodů to není možné,“ nechápal Martin Černík starostův postoj. Ten se nejprve odvolával na to, že město mělo obavy, jak bude zvládat napojení na digitální identitu – občanské průkazy, které se letos nově měly u voleb od občanů přijímat jako průkaz totožnosti, poté vysvětlil, že chtějí dát občanům možnost se v klidu rozhodnout během samostatně realizovaného referenda, protože to je pro město důležité.
Anketa
Je pro vás Filip Turek přijatelný jako ministr zahraničí?
87%
10%
hlasovalo: 25164 lidí
Město nebylo schopné referendum uspořádat během voleb a bude ho to stát statisíce navíc
„Spíše spoléháte na to, že lidé zapomenou, že se referendum koná,“ připomněl Martin Černík fakt, že aby výsledek referenda byl závazný, musí se ho zúčastnit minimálně 35 % oprávněných voličů. Město také nedovolí opozici využít městských komunikačních kanálů – webu, facebooku či radničního periodika, k tomu informovat i o druhé straně pohledu, propaguje pouze svůj náhled na projekt.
Poté přinesl na zasedání zastupitelstva zástupce lidu dotazy sesbírané od obyvatelů města, kteří se prý báli, že by přišli o svá pracovní místa či zakázky od města, kdyby protestovali otevřeně. Jeden z dotazů obviňoval přímo zastánce projektu z podjatosti s tím, že kromě místních politiků ANO, ODS, jsou tu i politici z Volby pro město, kde řada členů je zároveň členy či příznivci STANu, a protože projekt Státní agentury, která vše zaštiťuje pod Ministerstvem obchodu a průmyslu, je pod hlavičkou STANu, jde tedy o střet zájmů.
Zástupkyně STANu Markéta Mašková na to řekla, že to, že se to týká i jí, nic nemění na tom, že projekt se jí líbí, a proto ho podporuje. Starosta Jan Vrba za ANO pak obvinil iniciátory petice z toho, že „je zajímavé, že řada z nich se objevila na kandidátkách strany Motoristé sobě“.
Lidé, kteří se ale proti projektu bouří, jsou často i voliči napříč politickým spektrem – od Zelených, přes zmíněné Motoristy, SPD či sám Martin Černík byl dříve členem ČSSD a v řadě případů byli tito lidé na opačných stranách barikády. Co najednou tyto rozdílné lidi spojilo v odporu proti další průmyslové zóně?
„Někdo se bojí o životní prostředí, další o úbytek orné půdy, také je to poblíž vodní nádrže, kde mají lidé chaty, někomu vadí už tak ucpané dopravní tepny v Chebu – když se pojedete podívat kolem Tesca v době, kdy se lidé vracejí z práce, máte problém projet, další lidé mají strach o bezpečnost, která se zhoršuje s příchodem nových agenturních pracovníků a lidé už také nechtějí další montovny, těch důvodů je dost, takže i proto za námi stojí tolik lidí,“ říká Martin Černík.
Anketa
Co by měla nová vláda udělat s Českou televizí?
hlasovalo: 21292 lidí
Mladí lidé se kvůli práci v průmyslové zóně nebudou do Chebu vracet
Vedení radnice a místní příznivci STANu pak obviňují lidi, kteří nechtějí stavbu další průmyslové zóny, z toho, že mají jiné zájmy. V těsné blízkosti pozemků je totiž pískovna, kde se těží písek a štěrkopísek, který využívají firmy z celého regionu.
„Stát dnes nechce otevírat nová ložiska. Provozovatel má licenci na sedm až dvanáct let,“ vysvětluje Petr Černý. „A co bude za těch sedm let – kde budeme brát písek? Budeme ho vozit, ale odkud? V nedaleké Skalné jsou na tom podobně s životností. Současný nájemce pískovny nabízel vedení města 300 miliónů korun s tím, že vytěží písek pod průmyslovou zónou, vedení na to prý pozitivně nereagovalo,“ říká Petr Černý s tím, že městu by přitekly peníze, ale pozemek by zůstal v majetku města, takže by s ním šlo manipulovat nezávisle na zastupitelstvu města. „Nebyl by také ohrožený stavební byznys v regionu. Měli bychom tak peníze a můžeme si vyřešit bezpečnost a lékaře,“ říká, že pokud by byl někdy nedostatek pracovních míst v Chebu, což v současné chvíli dle dat nehrozí, park se může dořešit za pět či deset let. V současné chvíli jde o zbytečnou investici a negativa pro obyvatele města převažují.
Bezpečnost je často zmiňovaným argumentem, kdy se původní obyvatelé města bojí dalšího přílivu importovaných pracovníků. „Bezpečnostní situace v Chebu je žalostná. Je tu nepořádek, hnus, co se tady děje. A mají se stavět další haly pro další cizince, kteří se neumějí chovat,“ nechápe čtyřicetiletý Petr. „Chybí jedna pětina policistů a Ukrajinci tady dělají neuvěřitelný nepořádek, už tu ani není slyšet čeština. Mám hodně kamarádů u policie, jak u prvohlídek, tak na stálých službách a neřeší nic jiného. Bojím se, že tu dopadneme jak skanzen – jako v Tachově, tam je 12 500 původních obyvatel a 5 000 Ukrajinců. A také se místní bojí chodit ven. Jezdím tam pracovně na servis a říkají mi to starousedlíci,“ obává se.
Z města utíkají mladí lidé, odjíždějí studovat a už se nevracejí. „Ceny bytů rostou a tlak na výši nájmů je velký. Když vlastníte nemovitost, tak ji tu pronajmete během pár minut. Mladí lidé se seberou a půjdou jinam,“ říká Petr Černý. „To, že tu vybudujete strategický park za několik miliard a přitáhnete sem dělníky ze zahraničí, je hezké, ale nebude tu doprava, bezpecnost, a ti mladí si řeknou – co bych tady dělal?“
Anketa
Jste spokojeni s výsledky voleb?
4%
hlasovalo: 14371 lidí
Nejsou byty, lékaři ani policisté pro místní, natož pro další agenturní pracovníky
Město stále argumentuje tím, že až se nová podnikatelská zóna otevře a začne vydělávat, přinese do města mnoho peněz a vyřeší tak automaticky všechny problémy – bezpečnost, nedostatek zdravotního personálu a lékařů, postaví se nové byty. „Oni to ale dělají pozpátku,“ nechápe Dagmar Kýčková. „Vždyť nejprve je třeba právě postavit nové byty – vždyť kde ty agenturní pracovníky chtějí ubytovat, když nejsou byty ani pro naše lidi, kdo je bude léčit, když nejsou lékaři pro nás – a kdo bude řešit opilé agenturní pracovníky, kteří dělají nepořádek, když už teď chybí policisté. Nejprve přece musejí připravit pro tyto lidi zázemí a pak teprve je mohou přivézt. Nedává to vůbec smysl a když se na cokoliv z toho starosty nebo někoho z nich zeptáte, tak vám nedokáže vůbec odpovědět,“ uzavírá.
„Nový byt stojí v regionu od pěti milionů a víc, ti lidé na to nebudou mít, divím se, že město samo nechce stavět byty. Město nechce nic slyšet, počítají s tím, že když tady budou investoři a developeři, tak všechno zajistí oni a město nebude muset nic dělat. Jenže developeři budou chtít na bytech, které postaví, vydělat a budou tady nájmy, které si lidé nebudou moci dovolit,“ upozorňuje Martin Černík.
Zatímco Městská část Praha 1 nebo město Písek využily pro svá místní referenda celostátní volby o měsíc dříve, vedení Chebu chce raději utratit statisíce z peněz daňových poplatníků za referendum zvlášť. A to v situaci, kdy stavbu nové průmyslové zóny odůvodňuje tím, že městu zoufale chybějí peníze a takto by je mohlo získat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
Ukrajinci
Informace pro ukrajinské občany na území ČR v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině na leznete na oficiálních stránkách MV ČR. MV ČR také pro tento účel zřídilo samostatný portál. Základní informace o ukrajinské diaspoře v České republice naleznete na těchto stránkách.
autor: Jane Frank
kupecSamo
