Český hydrometeorologický ústav: Derecho není u nás žádnou novinkou

07.07.2017 9:09

Předpovědní modely už s několikadenním předstihem slibovaly možnost výskytu silného nárazového větru spojeného s bouřkovými systémy večer 22. a v noci na 23. června. Jelikož se předpověď v tomto ohledu velmi dobře naplnila, byla po bouřkách s mnoha nahlášenými škodami větrem podrobněji prostudována data o nárazech větru a škodách větrem hlášených do evropské databáze ESWD. Z výsledku šetření jasně vyplynulo, že Českem prošla hned dvě tzv. derecha. Následně zveřejněná krátká informace, i s přiloženou předběžnou mapou, se rozšířila dále po internetu, doplněná nepravdivou informací, že tento jev se tu dříve nevyskytoval. Pojďme se tedy podívat na to, co to je to derecho a jestli tu jde opravdu o jev tak vzácný, nebo dokonce nově se vyskytující.

Český hydrometeorologický ústav: Derecho není u nás žádnou novinkou
Foto: pixabay.com
Popisek: Rozmary počasí - ilustrační foto

Derecho [derečo] (pl. derecha [dereča]) je slovo původem ze španělštiny, kterým označujeme větrný jev, někdy doprovázející větší silné bouřkové systémy. Není žádným dalším druhem bouřkového systému, jak se někdy mylně tvrdí. V podstatě jde o větrnou bouři způsobenou rychle postupujícím bouřkovým systémem, který existuje po delší dobu a může tak zasáhnout území vícero států. S tím souvisí i definice jevu derecho. Abychom mohli hovořit o derechu je nutné, aby četné škody větrem a/nebo změřené nárazy větru alespoň 25 m/s (cca 90 km/h) zasáhly oblast v pásu alespoň 400 km dlouhém a působil je skutečně jeden, rychle postupující bouřkový systém. V závislosti na výskytu lokálně extrémnějších škod pak můžeme derecha dělit na slabá(low-end), středně silná(moderate) a silná(high-end). Naše dvě derecha z 22. — 23. 6.2017 prozatím spadají do kategorie slabých, ač u německo-české bouře(v mapě jako derecho A) je velmi reálná možnost, že po dalším doplnění dat bude přehodnoceno na středně silné derecho. Nebezpečnost derech nespočívá ale jen v tom, že působí silné nárazy větru na velké ploše, ale i v tom, že se v nich vyskytují i shluky tzv. downburstů, které mohou působit lokálně až katastrofální škody. Ty pak mohou být intenzitou srovnatelné se silným tornádem.
(Downburst je jev, kdy se na zem z bouřkového oblaku propadne jakási obrovská bublina chladnějšího vzduchu s deštěm a kroupami a při svém dopadu na zem se tento chladnější vzduch rozlije velmi rychle do stran, zejména pak ve směru pohybu bouře. Jde o jakési lokální a přechodné zesílení tzv. downdraftu, což je sestupný proud studeného vzduchu v bouřkové buňce.)
Downbursty v takových shlucích mohou vypadávat jeden za druhým. A protože na čele vzduchu, z nich se rozlévajícího, vzniká až extrémní vítr, mohou působit výrazné polomy a devastaci staveb v pásu širokém stovky metrů až několik km a dlouhém kilometry až desítky kilometrů, kde jsou škody ještě výraznější než v okolí. Aby toho nebylo málo, tak derechům mohou předcházet, nebo být i jejich součástí, i tzv. supercely, druh bouří, který je schopný působit až extrémní krupobití a tornáda. I takové případy jsme u nás už zaznamenali.

Výskyt derech v minulosti a současnosti

Ač jsou derecha jevem, jehož výskyt je dlouho prokázaný na území USA, tak se ještě před 10-15 lety nevědělo a trochu i pochybovalo, jestli se vyskytují jinde ve světe. Situace se začala měnit kolem roku 2005, kdy byly publikovány první případy prokázaných derech v rámci Evropy a v letech 2007-2009 byla potvrzena jak zimní, tak letní derecha i v rámci ČR. Následný průzkum historických dat ukázal, že případy silných derech u nás lze dohledat i v 80. letech 20. století, kdy se vyskytla některá opravdu mimořádně silná derecha a nebo například i v roce 1929, kdy derecho zpustošilo velkou část jižního Německa, Čech a Moravy a vyžádalo si téměř 60 obětí na životech a stovky zraněných. Poslední roky se s přibývajícími zpracovanými případy z minulosti a zmapovanými aktuálními případy ukazuje, že jde o jev, který je i zde ve střední Evropě nejen přirozený, ale téměř srovnatelně častý, jako v USA. Pokud nevěříte, stačí si vzpomenout na silné bouřky s ničivým větrem například z 21. června, následně i 10. a 21. července 2002, větrnou bouři doprovázející bouřky 29. července 2005 na západě a severozápadě Čech, případně i bouřky na studené frontě cyklon Kyrill a Emma v letech 2007 a 2008, situaci z 25. června 2008, 23. července 2009 a nebo tři ničivé bouře krátce po sobě na přelomu července a srpna 2013, kde ještě čtvrtá zasáhlo sousední Rakousko. Všechny zmíněné bouře byly derecha a mnohá ze zmíněných dokonce silná derecha. Ukázalo se tedy, že i nás se tento jev vyskytuje a to průměrně v počtu 1-2 případy ročně a jen mu až do nedávna nikdo nevěnoval zaslouženou pozornost. Situace se však změnila a snad nám lepší pochopení podmínek, vedoucích k výskytu derech, ale i porozumění jejich fungování a vývoji v našich podmínkách, pomůže už v blízké budoucnosti zlepšit možnosti varování před nimi.

Význam pozorování amatérských meteorologů

V současnosti má ČHMÚ k dispozici data jak z nejmodernějších meteorologických radarů, které v Česku jsou, ze sítě detekce blesků, z meteorologických družic, ale i aerologických sond a desítek automatických meteorologických stanic po celé ČR. Leckdo by tak mohl čekat, že počasí je tedy dokonale pod kontrolou, že nějaká pozorování od nadšenců nemají cenu. Opak je ale pravdou. Bouřky a jevy s nimi spojené jsou jevem natolik lokálním, že nejvýraznější projevy v podobě velkých krup, tornád, ale i silného větru se mohou vyskytnout v prostoru mezi meteorologickými stanicemi, které pak zasáhnou jen slabší projevy. Obvykle tomu tak je a pak přicházejí na řadu hlášené škody od amatérských pozorovatelů počasí, hasičů, ale i ostatních lidí. Pro amatérské pozorovatele jsou derecha zajímavá i tím, že bouřkový systém, který je způsobil, je často na čele provázený velmi krásně zformovaným oblakem arcus. Jde o jakousi oblačnou stěnu, která se tvoří na rozhraní mezi teplým vzduchem před bouří, který do sebe bouře nasává a studeným výtokem z bouře, provázeným typickým nárazovým větrem. Arcus se sice vyskytuje na spoustě bouří, které nejsou doprovázené derechy, ale právě u bouří s derechem bývá mnohdy nejvíce vyvinutý a nejfotogeničtější.

Krátký dodatek k historii termínu derecho

Vše kolem derech začalo sporem dvou meteorologů, kteří mapovali výskyt tornád na americkém středozápadě v 80. letech 19. století. Odborník hned v několika oborech, a mj. i jeden z autorů periodické tabulky prvků, původem Němec jménem Gustavus Detlef Hinrichs, který byl tehdy ředitelem meteorologické služby v Iowě správně upozornil na to, že mnohé případy mimořádných škod větrem, kde vojenský meteorolog John P. Finley hovořil o tornádech, ve skutečnosti tornády nebyly. Hinrichs prokázal, že silný vítr působil větší bouřkový systém, který postupoval přibližně jedním směrem ve tvaru dlouhé linie kolmé ke směru pohybu a postupně se prohýbající do tvaru oblouku ve směru svého postupu. Obdivuhodné je, že to vše, včetně vývoje bouří, dokázal správně popsat bez meteorologických radarů. Dnes takovým liniím bouří říkáme squall lines a tvoří se nejčastěji na studených frontách nebo předfrontálních čarách konvergence. Pokud taková linie vytvoří onu prohnutou strukturu ve tvaru oblouku, pak ji označujeme jako tzv. bow echo. Jelikož pro rotující tornáda bylo použito španělské slovo znamenající souvislost s rotací, tak větrné bouře spojené s tímto druhem bouří Hinrichs nazval, rovněž španělským slovem, derecho, což je něco jako přímý, rázný. Bohužel po několika málo letech používání upadl termín v zapomnění a znovu se dostal do povědomí v USA začátkem 80. let 20. století, aby si následně našel cestu i k nám do Evropy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…