Nelíbí se jí, že Daniela Kovářová na jedné straně přitakává profesní kariéře žen, ale na druhé straně ženy nabádá, aby se nesnažily chovat se rovnoprávně v manželství a nechaly muže hrát vedoucí úlohu. Petra Hůlová vychází z určitých předpokladů, u kterých je záhodno se zastavit

Předně mluví o „ekonomické podstatě manželství“, kterou „emancipace nahlodala“. Jsem rád, že zde Petra Hůlová své východisko jasně formuluje: Podle jejího mínění je podstata manželství ekonomická.

Já se domnívám, že tento základní předpoklad je mylný. Ano, manželství má nesporně svou ekonomickou stránku. V dějinách rodina mnohdy fungovala jako určitá základní hospodářská jednotka se specifickou dělbou práce. Moderní i postmoderní doba nesporně umožňuje mnohem více modelů hospodaření rodiny. Nicméně podstata manželství nikdy nebyla a ani dnes není ekonomická.

Nebudu se tajit tím, že má světonázorová východiska jsou odlišná od východisek Petry Hůlové, a rovnou přiznám barvu: Jsem křesťan a jsem přesvědčen, že rodina je Boží vynález – chcete-li, Boží instituce či Boží řád. Bůh stvořil člověka jako muže a ženu, a Bůh si libuje jak v odlišnosti, tak ve vztahu. Zatímco sekulární přístup činí z lidí izolovaná individua, z nichž každé usiluje (a dle převládající ideologie také usilovat má) o vlastní „seberealizaci“, jíž je všechno podřízeno (tedy i vztahy a výchova dětí), biblicky orientovaný člověk vidí manželství jako něco více než jen součet dvou jednotlivců. Sekulární pojetí manželství vidí tento vztah téměř nevyhnutelně jako konfliktní, jako pole, na kterém se bojuje o moc. Takové ale manželství být nemusí: Může a má být prostorem pro vytvoření harmonického vztahu vzájemné lásky. Takový vztah je nejen možný, ale i žádoucí, přestože nás různé moderní a postmoderní ideologie za podpory umění přesvědčují o opaku.