Značný podíl na tomto výsledku má také „jaderný elektorát", tedy úředníci, vojáci, policisté a s režimem spojení podnikatelé, plus jejich širší rodinné okolí.

Přívlastek jaderný (vymyslela ho nezávislá ruská média), didakticky poukazuje na dominový, řetězový efekt podmíněnosti politické volby materiální závislostí na státu a šíření takové závislosti v určitých sociálních skupinách.

Jestliže se nemění popularita prezidenta, neznamená to ale, že se nemění názory jeho stoupenců. Masovost totiž zpětně posiluje masové vědomí infikované propagandou intolerance. Utvrzuje přesvědčení souhlasné většiny, že podle starého principu „Nas mnogo", může Rusko všechno. Třeba použít i jaderné zbraně.

Od konce loňského roku nová vojenská doktrína podepsaná Putinem umožňuje jaderný útok i jako asymetrickou odvetu v případě ohrožení územní celistvosti země. A ta je pro Kreml prioritní.

Za takové ohrožení považuje zhruba 10% Rusů ovšem i ukrajinský fašismus". Je to absolutně malá skupina, ale fakticky dost velká, když vezmeme v úvahu, že dnes desetiprocentní tábor se zvětšil za pouhý jeden rok o 100%. Do tří let to může být třetina lidí, kteří volají: „na Kyjev". A více než 50% navíc už dnes volá: Rusko Rusům.