To, že ve svých 83letech našel bývalý sovětský vůdce stejnou řeč s nynějším restaurátorem impéria, vytváří logický oblouk ruského mocnářství. Principy zkrátka zůstávají stejné.
A poučení nespočívá v tom, co bylo Gorbačovem řečeno, ale v tom, co vyřčeno nebylo. Tedy nejen, nevěř Západu, ale pozor si dej hlavně na vlastní lidi. Podle toho, jako by Glasnosť, tedy poznání vlastní slabosti, rozložilo SSSR.
Na místech někdejší Berlínské zdi Železné opony ale Gorbačov fakticky nemluvil k Putinovi, protože ten si své ponaučení z jeho chyb vzal už dávno. Nejlepší pojistkou proti vnitřní destrukci je tedy nevědomost. Tu zajišťují informační kanály, monopolní kremelská, prokremelská, či jinak vládní media.
A tak skoro polovina Rusů nikdy neslyšela o hlavním opozičním politikovi Alexeji Navalném. A když, tak si ho spojuje s jeho soudní kauzou, kterou za vykonstruovanou považuje jen 6 % respondentů.
Více než 60 % dotázaných také nic nebo pramálo ví o monstrprocesu s účastníky protiputinovských demonstrací 6. května 2012 na Bolotném náměstí. A ti znalí z 50 % chápou, že tím režim chtěl zadusit další protesty.
A tak není ani divu, že Rusko dnes vykazuje nejnižší protestní index za posledních 10 let. Sociální vzdor připouští 17 % Rusů a politický dokonce jen 12 %. Statistický graf ruské vzdorovitosti – sociální a ekonomické – ale vykazuje neměnnou periodicitu, kterou cenzura a zastrašování sice tlumí, ale nezastaví, pokud trvají objektivní příčiny.
Ke smůle režimu se Putin snaží vyvarovat Gorbačovových chyb, ale nebere si ponaučení z Jelcina.
Za Borise Nikolajeviče Rusko prošlo dvěma defaulty a lidé, kteří se sotva oklepali z pádu SSSR, znovu padli na kolena. Teď to začíná nanovo.
Parita rublu k euru a dolaru začínala téměř na stejných hodnotách jako koruna. Dnes je třeba 58 rublů k nákupu jednoho eura, srov. 28 Kč.
Centrální banka už nechala národní měnu „volně plavat“, když v uplynulých měsících marně na jeho ukotvení utratila 2 miliardy dolarů. A tak lidé už přestali rublu znovu věřit.
Navíc s obchodem mizí zakázaný import, aniž by ho nahrazovala slibovaná domácí produkce, a k tomu i rostou ceny.
I proto kritika ročního embarga na západní potraviny roste, sice jen pomalu, z 8 na 13 %, ale absolutně je to stále +60 % za pouhé tři měsíce. Jak to bude za další kvartál, ve kterém jsou novoroční svátky, a tedy potenciálně vyšší výdaje, které se úročí ještě o rostoucí ceny?
Více než polovina Rusů čeká horší časy. Ujištění Putina o astronomicky nízké vnitřní zadluženosti země a pohádkových kontraktech na export plynu do Číny za pět let tyhle obavy nerozptýlí.
Protože se Putin poučil od Gorbačova, nemá se ale v nejbližší době čeho bát. Šrouby jsou utaženy pevně, zatím.
Přesto dnešní zpráva, že Rusko nemá na milionový plat reprezentačního fotbalového coache, Itala Fabia Capello, není úsměvnou epizodou, ale je neomylnou předzvěstí.
Kdyby se Putin totiž poučil od Jelcina, myslel by víc na ekonomiku, než na šrouby společnosti. Proto sázka na Krym a následné sankce. Nebýt jich, mohl by Putin přijít o svou popularitu a časem i o moc.
Správným poučením z Gorbačova je totiž to, že systém nerozkládá společenské vědomí, ale jeho ekonomika. Narovnat ji, jak zase dokazuje poučení z Jelcina, je mnohem těžší, protože komplexnější úkol pro tým, nikoliv pro vůdce.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
