Dominik Duka: Kázání z Mátraverebély-Szentkút

14.08.2017 20:30

K sváteku Nanebevzetí Panny Marie kázal kardinál Duka 13. srpna 2017 v maďarském Mátraverebély-Szentkútu.

Dominik Duka: Kázání z Mátraverebély-Szentkút
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kardinál Dominik Duka

Slavnost Nanebevzetí Panny Marie je starobylý svátek, který spojuje západní a východní církev. Ovšem lze také říci, že je to nový svátek pro západní církev, a to na základě prohlášení skutečnosti Nanebevzetí Panny Marie za dogma papežem Piem XII. v roce 1950. Vyslovíme-li slovo padesátá léta, pak nás, starší pamětníky, zamrazí. Neuplynulo ani pět let po skončení druhé světové války a začíná v době studené války stalinský teror, který zasáhl celou střední a východní Evropu. Jsou to léta, která se zapsala do dějin našich národů, našich zemí. Jsou to také roky statečného odporu reprezentovaného naší církvi postavami čtyř primasů: kardinála Józsefa Mindszentyho, Josefa Berana, Aloise (Aloysius) Stepinace a Stefana Wyszyńského.

Můžeme s plnou vahou říci, že papež Pius XII. a zmínění kardinálové, reprezentanti Církve, nezklamali. Tak jako v celé historii známe Pannu Marii jako velkou ochránkyni v zápasu o svobodu, nejenom Církve, ale člověka, ať už to byl Beograd, Lepanto, Vídeň, nebo zápas ve kterém nás provázelo poselství Panny Marie z Fatimy s ujištěním o konečném vítězství: „Mé neposkvrněné srdce zvítězí.“ Seznámením se s textem fatimských tajemstvích je Pius XII. veden ve svém pontifikátu zasvěcením Panně Marii. V této linii můžeme také chápat prohlášení dogmatu o Nanebevzetí Panny Marie z 8. prosince 1950. (Zde můžeme připomenout, že právě dnes, 13. srpna je sto let, kdy se Panna Maria zjevuje malým dětem, pasáčkům na Cova da Iria a znovu připomíná, aby se denně modlili růženec, aby se hodně modlili a přinášeli oběti za hříšníky, protože mnoho duší přichází do pekla, protože se za ně nikdo neobětuje a nemodlí.)

Čtení z Janovy Apokalypsy nám představuje Pannu Marii jako ženu oděnou sluncem a současně ji chápeme jako sionskou dceru jeruzalémskou. To je zosobnění Izraele, a to jak staré, tak nové smlouvy. Její zápas s rudým drakem je i zápasem o záchranu, o vysvobození ze zhouby a otroctví. A v duchu Druhého vatikánského koncilu můžeme říci, že tento text se týká jak židovského národa, tak křesťanů. Je to pro nás dnes i připomínka, že tam, kde bují antisemitismus, je ohrožena a pronásledována i Církev. A naopak, tam, kde byla a je pronásledována Církev, byli pronásledováni i Židé. O tom svědčí i antijudaismus obou diktatur, které vyplnily dějiny 20. století apokalypsou hrůz. Ovšem dnešní slavnost hovoří také o záchraně Mariiných dětí. Každá matka miluje své děti nerozdělenou láskou, a tak slavíme dnes i my svátek vítězství a záchrany, která se dotýká každého z nás, mužů, žen i dětí.

Dnešní slavnost však nemá pouze mariologický rozměr, ale musíme také obrátit svůj zrak ke Kristovu vzkříšení a nanebevstoupení. S Kristem a jeho oslaveným tělem vstupuje lidstvo do Božího tajemství života a lásky. Skutečnost, která dává odpověď na problém zla, zrady, smrti a přitakává konečnému smyslu lidského života, v kterém zápas a láska překračují hranice časoprostoru, a tak vstupujeme do věčného života. Nanebevzetí Panny Marie, kterému předchází i její vzkříšení, jenom potvrzuje skutečnost, že v Kristu, druhém Adamovi, je otevřena tato naděje každému člověku, který nerezignuje a ví, že zápas či volba mezi dobrem a zlem není pouhou zábavou či náhodou, ale plnou realizací svobody, která je prostorem pro naplnění lidského údělu. Skutečnost této pravdy naší víry, která se dotýká Krista a jeho matky zakládá skutečnou rovnoprávnost a důstojnost muže a ženy v Božím plánu, Božím království. Ptejme se tedy, zda nalezneme podobnou odpověď v ostatních kulturách a náboženstvích. Mariánský kult je skutečnou zárukou rovnoprávnosti a důstojnosti žen, aniž by muži museli mít pocit, že jsou diskriminováni či odstrčeni.

Úryvek z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům nám plně potvrzuje zmíněna slova a dává za pravdu, že dnešní velká mariánská slavnost je také slavností Ježíše Krista, jejího Syna. Lukášův úryvek, který nám přináší Mariin chvalozpěv Magnificat je výzvou i pro nás, abychom dokázali slavit svátky naší víry s radostí a odhodláním. Jenom tak můžeme dokázat dnešnímu světu, že jsme skuteční křesťané.

+Dominik kardinál Duka

Zdroj: dominikduka.cz

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…