Dominik Duka: Kdybychom vynechali kříž, zůstane z církve charitativní organizace

06.04.2013 11:28

Živá církev, nebo jen charitativní organizace bez přidané hodnoty? Jaký je v tom rozdíl? Z čeho je církev vystavěna? A co odlišuje kněze nebo biskupa od pouhého funkcionáře církve? Tyto a další otázky nabízí k úvaze kardinál Dominik Duka.

Dominik Duka: Kdybychom vynechali kříž, zůstane z církve charitativní organizace
Foto: Hans Štembera
Popisek: Mons. Dominik Duka

Vážení přátelé, milí rozhlasoví posluchači, vrátil jsem se z volby nového papeže pln dojmů. Některé z nich jsem napsal na svůj profil na Facebooku. Člověk si však uvědomí, že to jsou jen střípky dávající dohromady jakýsi dobrý dojem z celé události. 

Nepochybuji, že by mnohé zajímaly, jak se říká, veselé historky z natáčení. Některé jsem už do médií pověděl, o jiné se ještě podělím. Nicméně mi v této chvíli připadá nejdůležitější vrátit se k tomu, co papež řekl po své volbě v prvních promluvách. Možná i pod dojmem oné neuvěřitelné fresky Michelangelova Posledního soudu v Sixtinské kapli, kdy má Ježíš vztaženou ruku. Není to však ruka nemilosrdného soudce, je to gesto našeho přítele a bratra, gesto vzaté z římského senátu, kdy jím dal senátor najevo: Teď hovořím já, naslouchejte. 

Čemu jsme tedy po dobu volby společně s novým papežem naslouchali? Papež hovoří o tom, že máme být ochránci stvoření, nejen člověka, ale všeho, co nám Bůh dal. Nesmíme však zapomínat na sebe. Musíme střežit i sami sebe a svá srdce před tím, aby v něm byla nenávist, závist a pýcha. Nesmíme se bát dát najevo dobrotu nebo dokonce něhu. 

Papež František uvažoval i tom, že máme neustále putovat, budovat církev a vyznávat. Je těžké přeložit ono španělské slovo do češtiny. Znamená totiž neustálé putování po vyznačené cestě, přestože na ní narážíme na překážky a nesnáze. Nesmíme ustávat. Jak kdysi trefně napsal Jan Neruda: Kdo chvíli stál, již stojí opodál. 

Budovat církev lze z živých kamenů, tedy podle Bible z lidí dobré vůle. I ten, kdo by putoval a budoval, pokud nebude zároveň Krista vyznávat jako živého Boha, jako střed a úběžník svého života, zůstane jen funkcionářem – knězem, biskupem nebo papežem. Krista však musíme vyznávat s křížem, který je nástrojem jeho smrti, ale zároveň symbolem oběti a Boží lásky k nám. Kdybychom vynechali kříž, zůstane z církve jen charitativní nevládní organizace. Bez oběti a lásky není možné žít v pravdě.

Publikováno se souhlasem vydavatele. Zaznělo v pořadu Českého rozhlasu Glosa Dominika Duky.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

15:49 Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

Dubnové výsledky konjukturálních průzkumu ukazují na pokračující oživení tuzemské ekonomiky. Souhrnn…