Dominik Duka: Přednáška k dominikánům v Paříži

09.02.2016 18:31 | Zprávy

Na setkání s dominikánskými spolubratry v Paříži ve dnech 5.-8. února při příležitosti 800 let existence let dominikánského řádu pronesl kardinál Duka přednášku o historii dominikánského řádu, jeho vztahu k tradici a dominikánském povolání.

Dominik Duka: Přednáška k dominikánům v Paříži
Foto: Filip Ferbie
Popisek: Kardinál Dominik Duka

Mám-li hovořit o dominikánském povolání, považuji za nutné, abychom se vrátili k momentu, kdy svatý Dominik zakládá „svaté kázání“. Nacházíme se v roce 1216. Jsme v jižní Francii, v Toulouse, v městě, které mělo již ve středověku právě ve 13. st. slavnou univerzitu, kterou zakládají bratři kazatelé. Víme, že toto svaté kázání se rodí z duchovní zkušenosti svatého Dominika, muže, který nese v sobě onen odkaz španělského zápasu, reconquisty. Nemyslím v duchu vojensko-rytířských zápasů a bitev, ale především je to ten zápas, který je potřebný i v duchovní rovině. Španělsko doby svatého Dominika není doba totality, ale jeho panovník sv. Ferdinand III. se podepisuje jako král trojího náboženství: katolického, respektive křesťanského, židovského a islámského. Máme téma, které je navýsost moderní a aktuální; je to století, o kterém říkáme, že se v něm zrodila západní civilizace.

Při nedávné přednášce na podobné téma v německé Vechtě jsem musel rozlišovat mezi slovy kultura a civilizace. Hovořím-li zde, v Paříži o civilizaci, pak si vzpomínám na učebnici, (která mi především posloužila - jako samoukovi - k naučení se francouzského jazyka), byla to učebnice nakladatelství Hachette Livre „Cours de Langue et Civilisation Française“, učebnice jedinečná, i v tom, že nezploštila pojem civilizace. To teprve postmoderní svět vytvořil civilizaci, která se jeví jako uniformita. Všichni jsme s walkmanem na uchu, všichni nosíme texasky, všichni posloucháme jeden druh hudby.

Civilizaci 13. století dominují dvě instituce: katedrály a univerzity. Je to ale i civilizace, která stavěla na dvou duchovních sloupech, kterými jsou víra a čest. Myslím, že i tyto dvě skutečnosti jsou zrovna tak aktuální, jako mezináboženský dialog křesťanství, judaismu a islámu.

Ale rád bych se vrátil zpět do doby 13. století: Naše křesťanská civilizace je civilizací měst, můžeme mluvit o urbanistické civilizaci. 13. st. vytvořilo v rámci evropské globalizace spolu s urbanizací, především v prostoru za Alpami, nový svět. A tak dochází k prohloubení a setkávání mezi západní, střední a východní Evropou. To jsou však důležité momenty i pro současnost. Globalizace s urbanizací je naší civilizací i v duchovním rozměru a dominikánské povolání vychází právě z těchto naznačených zdrojů, nebo fenoménů.

Jsou to především tři města, (polis), která vytvořila civilizaci 13. st.: Jeruzalém, Athény, Řím.

Jeruzalém:

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Demokracie

Nebylo by popření principů demokracie spíš to, kdyby se kdokoliv třeba i kapela nemohla většinově rozhodnout, kdo v ní být může a kdo ne? Tímto se jí nezastávám, jen nesouhlasím s tím co tvrdíte, že tím nabourávají demokracii nebo snad porušují LZPS.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Rozum a cit

15:26 Petr Hampl: Rozum a cit

Denní glosy Petra Hampla.