Samozvanému bojovníkovi proti vysokým úrokovým sazbám se totiž nelíbí – podobně jako jeho americkému protějšku – příliš restriktivní politika centrální banky. Na rozdíl od Trumpa však Erdogan koncentruje výrazně větší rozhodovací pravomoci, díky kterým má přímý vliv nejen na fiskální, ale také měnovou politiku.

Poslední sled událostí přitom pouze dokresluje, pod jak silným politickým vlivem se turecká centrální banka aktuálně nachází. Již těsně před březnovými volbami učinila centrální banka řadu kontroverzních kroků proti měnovým spekulantům a na obranu liry vyčerpala i to málo zbylých devizových rezerv. Nečekaným odvoláním jejího šéfa tak tato instituce nyní ztrácí i poslední zbytky své kredibility. Tu se bude snažit v roli nového guvernéra resuscitovat Murat Uysal, jenž patří k největším holubicím v rámci bankovní rady, a nižším sazbám by tedy již neměl vzdorovat.