Eman Pluhař: Studentské sociální a geo-sociální vize
13.10.2019 13:33
V roce 1848 utrpěl studentský stav těžkou porážku. O třicet let později ji spisovatel Jirásek alespoň připomněl - zjevně ambivalentně. Ve známém díle Filosofská historie studenti na gymnáziu v Litomyšli si prosadí zakázaný majáles. Rok nato jsou dva z nich, Vavřena a Frýbort, delegováni do Prahy na pomoc povstání. Student Špína už tam je, ale z kláštera, kam mezitím studium opustil kvůli nešťastné lásce, zatímco dalšímu studentu Zelenkovi celé gymnázium i Praha může být ukradená. Vojáci generála Windischgrätze povstání potlačí, Špína na barikádách zahyne, ostatní se vrátí, aby dokončili studium. Vavřena si pak vezme Lenku, Frýbort Márinku a život se vrací do kolejí monarchie.
Foto:
Vít Hassan
Popisek: Ekologičtí aktivisté z hnutí Extinction Rebellion.
reklama
V roce 1968 se již tento stereotyp neopakoval. V souvislosti s Fridays for future se k studentskému hnutí z tohoto roku vrátil úvodník Heinricha Wefinga v německém týdeníku Die Zeit: „Na celosvětové protesty proti válce ve Vietnamu následoval po pár letech skutečně konec války v jihovýchodní Asii ( a diktatura ve Vietnamu a Kambodži). Na Jaro národů 1968 v Berkeley, Paříži nebo Praze následovalo hluboká liberalizace Západu – a s dvacetiletým zpožděním zhroucení komunismu na Východě“.
Jestliže se protesty v roce 1848 obracely proti monarchii, v roce 1968 proti establishmentu, který vedl nesmyslnou válku ve Vietnamu nebo udržoval nesmyslnou diktaturu ve východní Evropě, se studentské hnutí Fridays for future či Extinction rebellion staví proti establishmentu, protože ničí klima a obyvatelnost planety. A v této mimořádné situaci nejsou opatření nad rámec běžného chodu, ekonomiky zvláště, absurdní, neboť - jak říká Bruno Latour - „všichni jsme jako Trump“.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
