Fenomén jménem František Ferda nepřestává vyvolávat v našich čtenářích silné emoce. Není divu, přečteme-li si následující řádky, psané původně pro Lidové noviny r. 2000 Martinou Šrámkovou a Markétou Grosmanovou:

„Legendou se v Česku stalo jméno léčitele a duchovního Františka Ferdy. Za panem páterem jezdili komunističtí ministři, zvali ho na předsednictvo vlády. A to vše navzdory tomu, že ho v padesátých letech poslali kvůli jeho víře za mříže.“

Řada historek

Jedna historka za desítky podobných: jednoho z komunistických pohlavárů okresního formátu trápily chronické zdravotní problémy. Rozhodl se tedy navzdory svému „vědeckému“ světovému názoru pátera Františka Ferdu vyhledat. Před dveřmi jeho bytu ale couvl a poslal za sebe svého řidiče. Slavný léčitel na falešného pacienta jen krátce pohlédl a konstatoval: „Nevím, co tu chcete vy, ale tomu pánovi, který na vás čeká v autě, co nevidět praskne žaludeční vřed. A vy byste měl pospíchat domů, váš syn si před chvílí zlomil nohu.“

Očitých pamětníků léčebných zásahů sušického kněze, léčitele a bylinkářce jsou desítky. V knize Páter František Ferda je popsal jeho dlouholetý kolega PhDr. Zdeněk Rejdák. Paradoxem je, že Rejdák, který je považován za jednoho z nejbližších Ferdových spolupracovníků (a sám se v knize také tak prezentuje), je uveden v tzv. „Cibulkových seznamech“.

František Ferda byl vysvěcen na kněze v roce 1939, tři roky po nástupu komunistů však putoval jako desítky dalších duchovních do kriminálu. Vystřídal vězeňské cely v Jáchymově, Leopoldově i na Borech. A právě za mřížemi také objevil své mimořádné schopnosti. Po propuštění v roce 1960 mohl pouze válet sudy v plzeňských pivovarech. K pastorační činnosti mu bylo povoleno se vrátit až o osmnáct let později. Tehdy už se však plně věnoval i svému druhému poslání.