Superbakterie: slovo, které čas od času propluje mediálním prostorem, aby nás trochu vyděsilo. Je podobného rodu jako “virová pandemie” - většinou je na světě především proto, aby trochu děsilo poslušné “masy” a generovalo zisky farmaceutickým koncernům.

Přesto je dobré nenechat se zcela udolat mediální omáčkou a dopátrat se toho, co - pokud něco - můžeme proti takzvaným superbakteriím doopravdy dělat a co pro nás skutečně znamenají. Odpověď totiž může být zásadnější pro naše zdraví, než si obvykle myslíme.

Superbacil v záloze

Koneckonců, mediální “třeštění” nelze mediálnímu mainstreamu snad ani zazlívat. Když pominou svátky, musí v lednu následovat nějaká ta mediální horečka, nebo aspoň horečtička. Když to není strašlivá pandemická chřipka, přijde chřipková sezóna (proč jen se ti tupohlaví Češi nedali očkovat?!). Jinak by zdravotní rubriky hlavních novin musely být plné otravně praktických a naprosto neděsivých tipů, jako jsou ty, jež zde běžně publikujeme. 

A tak mají novináři jasno už předem: nějaké to strašidlo ze skříně vylézt musí. Sezónní chřipka se, pravda, rozšířila v Česku letost docela pořádně a nepříjemně, a tak bylo o čem psát. Kromě toho vypukla v lednu epidemie afrického moru prasat. Kdyby se to ale náhodou nestalo, byla už pro mediální účely předem v záloze - superbakterie. 

Paradoxy (nejen) TBC

Ta nastoupila ještě před Vánoci. Před koncem roku vyšel v Respektu jeden báječný článek. Správně mainstreamově děsivý titulek hlásal: “Vědci se bojí pandemie nové odolné TBC. Mohla by zničit celý moderní svět.”