Rozpad EU však podle mě není tou správnou cestou, kterou bychom se měli vydat. Naopak silná a jednotná EU prospěje všem národním státům. Brusel ale musí co nejrychleji pochopit, že se společný evropský projekt postupným utahováním šroubů v hospodářské oblasti a také kvůli nesmyslným socialistickým experimentům dostal do slepé uličky. To jasně ukázal Brexit a z něj plynoucí zcela oprávněné obavy, že z EU po britském příkladu budou chtít vycouvat i další členové.

Ty tam jsou doby, kdy jedinou snahou politiků bylo odstranit bariéry volného obchodu v Evropě, odstranit hranice, které dosud bránily volnému pohybu zboží a osob. Evropská unie od té doby narostla do podoby obludného regulačního nástroje, který nejenže už žádné hranice a bariéry nebourá, ale naopak vytváří stále nové a nové zábrany, které nenechají evropský trh volně dýchat a všem jen házejí další klacky pod nohy. 

K čemu jsou dobré všechny ty absurditou zavánějící regulace vršící jeden nesmysl na druhý a na straně druhé nedomyšlené rozdávání evropských dotací (tedy rozuměj peněz nás všech) pochybnými kanály plnými děr na věci předem ztracené, které by v každé zdravě fungující ekonomice byly odsouzeny k zániku? Je snad opravdu záměrem EU dlouhodobé pokřivení trhu a podpora neschopných? Ti úspěšní totiž zpravidla žádné evropské dotace nepotřebují. A ani by je nenapadlo o nějaké žádat – mají totiž plné ruce práce s tím, aby se na sto procent věnovali svému řemeslu a svému podnikání a na nějaké vyplňování byrokratických lejster a obíhání úřadů nemají čas. Naopak pro ty, kteří nic jiného neumějí, se čerpání evropských dotací stalo jedinou, ale o to výnosnější možností „podnikání“.