Tímto rozhodnutím Komise předznamenaným Junckerovým karatelským vystoupením v Karolinu před několika týdny došlo opět k o něco zřetelnějšímu odhalení pravé podstaty současné formy evropské integrace, před kterou je již téměř nemožné i nadále zavírat oči. Skutečnost, že v tak zásadní otázce jako jsou přesuny lidí, nota bene příchozích do země z jiných kontinentů díky politice jiných zemí (na prvním místě Německa), nemá být respektován názor domácího obyvatelstva a jím zvolených zástupců, ukazuje na neschopnost vnímání reality, mimořádnou míru arogance a absenci byť jen elementární schopnosti diplomacie či strategického uvažování Evropské komise. Zejména to ale ukazuje na nedemokratickou podstatu současné Evropské unie. Ta byla tímto krokem snad odhalena již dostatečně zřetelně.

Evropská komise zasadila ránu i všem obhájcům a zastáncům evropské integrace u nás doma. Do nezáviděníhodné pozice dostala také všechny politiky „poslušně“ plnící vůli Bruselu a Berlína. Ti se namísto vděku za své postoje na evropských radách dočkali od Komise rány pod pás a budou muset umně manévrovat, aby s rozhodnutím Komise nebyli nijak přímo či nepřímo spojováni. Jakákoli obhajoba jejího postupu by se rovnala politické sebevraždě.

Ránu ale Komise svým pošlapáním české suverenity zasadila také všem těm, kteří u nás sní o reformě a reformovatelnosti Evropské unie. Má-li česká pravice – protože právě o ní je zde řeč – dokázat nárok na svou (vládní) existenci, tak právě toto je téma, které by měla umně a aktivně uchopit a využít příležitosti stát se autentickou silou bránící české národní zájmy. Lepší šanci v dohledné budoucnosti mít nebude.