Po chodníku směrem k Národnímu divadlu jela totiž řada lidí na vozítkách, kterým se říká česky segway. Od jedné dámy jedoucí na vozítku jsem navíc dostal vynadáno, že ona je rovněž chodec, přestože i když ona „chodí" na vozítku rychleji. Teď mi vyčiní možná i další milovníci tohoto pohybu po městě, ale chodník je od slovesa chodit. Nu což, tuhle nesrovnalost si snad už magistrát v nejbližších deseti letech urovná.

Ovšem existují silné tlaky lobistů, aby vozítka zůstala dál na chodníku, i když jen v několika zemích okolo nás mohou alespoň na cyklistické stezky. Někde ani tam. Takže jsme zase v něčem první. Nemohu se ubránit dojmu, že někde v zákulisí u nás lobují lidé, co jim tohle rychle chození po městě přináší profit. A tak pořád dokola a chodec? Ten je na chodníku ohrožován!