František Kuba: Jen krize demokracie? Asi i něco navíc…

15.02.2017 9:04 | Zprávy

Od 25. ledna chodím jak tělo bez duše. Domnívám se, že příčinou je rozhovor: Prožíváme krizi demokracie redaktora Lidových novin Martina Rychlíka (M. R.) s historikem Jaroslavem Šebkem z Akademie věd ČR (J. Š). Následující krátký záznam není ani v náznaku osočováním, jsem přesvědčen, že by to pochopila i Kočkodánie komentátorky Petrušky Šustrové.

František Kuba: Jen krize demokracie? Asi i něco navíc…
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka EU

Vynechávám otázky a odpovědi z úvodu a středu tohoto náročného dialogu, který někomu možná připomene delší cestu Saharou bez vody, bez vína, i bez buzoly. Zdá se, že oba tito intelektuálové ponechali velbloudy v oáze kognice, to proto, aby je svým pomalým tempem nezdržovali. A protože dnes téměř všichni někam spěcháme, a máme tento sugestivní pohled (z psycho/laboratoří nadnárodních firem), už impregnován do nevědomí, tak se zaměřím, s laskavým přivolením čtenáře, jen na dvě poslední otázky a odpovědi z uvedeného dialogu.

A tak redaktor M. R. praví: Proč se vůbec tolik ve společnosti bavíme o krizi demokracie, když vlastně funguje? Ať se nám to líbí či nelíbí, brexit si vybrala většina lidí, stejně tak Miloše Zemana… Volitelský systém v USA umožnil zvolení Trumpa. U nás antisystémového Babiše, jenž má střety zájmů i média. Kde jsou ty hrozby? 

J. Š. Ohrožení demokracie vidím v destrukci zavedeného stranického systému. Tyto mainstreamové struktury korodují a jsou nahrazovány účelovými politickými subjekty, jež v podstatě vznikají jako podnikatelské projekty. Získávají sice momentální popularitu, ale nemají jasně profilovaný ideový program. Třeba u hnutí ANO si nejsem jist, jestli je levicové nebo pravicové, pokud zvolím tradiční škálu. Babiš získává hlasy ze všech stran, dokonce i z KSČM… V tom je i riziko, protože přestává být zřejmé, kdo za koho a za co vlastně „kope“.

Komentář autora příspěvkuHistorik Jaroslav Šebek je zajisté vzdělaný člověk a na svých pouze 46 let toho dokázal jistě hodně. Koneckonců se před časem i řádně habilitoval. Na druhé straně je jen člověkem, což je dobře. Zkusme uvěřit, že i on nebyl obětován v akademickém rituálu sociálním bublinám, před kterými chce varovat! Snažil jsem se být vůči němu den za dnem empatický, ale moc se mi to nedařilo.

Jak známo, tak i velký Jürgen Habermas (dále J. H.) je ve své analytické úplnosti k termínu demokracie velmi opatrný. Jako laik se domnívám, že jeho dělení na ekonomické krize, krize racionality, legitimity a motivace vytvářejí východiska k teorémům, které se různým badatelům mohou jevit jako zásadní, a možná dokonce jsou… (mírně uprav.  s. 68)

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Dobrý den.

Čeho se bojíte víc? STAČILA nebo SPOLU?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Letní neradostné přemítání

17:44 Jiří Weigl: Letní neradostné přemítání

Prázdniny a dovolené jsou obdobím, kdy má člověk příležitost obvykle častěji cestovat po naší zemi a…