Co si o tom, my čtenáři, můžeme myslet? Především, je to závažné sdělení, protože v zásadě znamená – ať tak, nebo tak – vždycky je špatně! Vychovávat někoho, tedy provádět akulturaci, je krajně nevděčná práce, což vědí všichni rodiče, pěstouni, vychovatelé i sociální pracovníci.

Ti všichni se stávají terčem fyzických i verbálních útoků a často na to doplatí i životem nebo zničenou kariérou, nebo aspoň burnoutem. Ať reálně vinni či nevinni, stávají se terčem agrese řady psychopatů z domácího i importovaného prostředí.  

Nejen „včera“ zasažená oblast společenské psychodynamiky (zejména pak mlčící většina), ale dnes už i „konspirativní čtenáři“ z městských knihoven, si v hojných počtech myslí, že oba tyto směry přivodili školiteléz podřízených infrastruktur Trans National Corporation.

To jsou převodní páky manipulace, tedy jejich kuchti s verbálními biči: v masmédiích a v šedé zóně reálného a virtuálního výskytu. Velmi „přirozeně“ na to reagují, často s předstihem, i zákony uspořádaného násilí ve prospěch vládnoucích elit. Jen „psychicky postižení“ lidé se dotazují na legitimitu takového konání!

A podle toho i „platí“ svým společenským ne/uplatněním. To není, ani zdaleka, jen případ Ruska, jak se nám snaží namluvit transatlantičtí trollové. Jen v Praze jsou jich celé myriády podřízené vědomě či nevědomě různým vzdělávacím centrům řízeným ze zahraničí a takzvaně nezávislým think-tankům.