V Hospodářských novinách premiér Sobotka konstatoval, že současná unijní integrace čelí mnoha složitým výzvám. Na složité výzvy je prý potřeba rychle a účinně reagovat. „Významným faktorem, který může posílit pozitivní dopad přijatých opatření je důvěra veřejnosti. Z průzkumu veřejného mínění také vyplývá, že až 95 procent občanů si přeje, aby vláda více informovala o fungování EU,“ uvedl. Zároveň prý z veřejného průzkumu vyplynulo, že odpor k Bruselu většinou souvisí s nedostatečným vzděláním lidu.

Současná socialistická vláda dospěla pod tíhou eurounijních průserů na poli státních dluhů, nezaměstnanosti, důsledků chybné imigrační politiky a na pokraji třetí světové války, o které se já domnívám, že už v podstatě běží, k závěru, že výše uvedené je potřeba „řešit“. Vzpomněl jsem si na referendum ke vstupu do EU. Institut referenda, zejména pokud má být závazný pro toho, kdo ho vypsal, musí být založen na férové diskusi pro ANO a NE. Musí v sobě v rámci vyváženosti obsahovat srovnání plusů a mínusů, musí předložit fakta z obou stran a musí studeně a bez emocí umožnit občanům seznámit se s podstatou věci nestranně, aby se mohl občan rozhodovat podle znalosti problematiky, nikoli aby mu byl vymyt mozek jednostrannou propagandou. Vládní referendum o vstupu toto všechno do kořenů účelově vymýtilo a za veřejné peníze všech, tedy i odpůrců vstupu, se stalo jednostrannou propagandou pro ANO.