Jako první přišel ministr vnitra Chovanec se svojí myšlenkou, že „v České republice je drženo poměrně velké množství zbraní, je otázkou, jestli chceme, aby v české společnosti bylo tolik držitelů zbrojních průkazů“. Hned vzápětí mu zdatně sekundoval premiér Sobotka. Ministerstvo vnitra by prý mělo rychle přijít s analýzou stavu a navrhnout změnu pravidel. Tak jsem se na ten stav podíval také a návrh na změnu pravidel připravil. Došel jsem totiž k závěru, že tu máme nedostatek ozbrojených civilistů, a k tomu tu máme moc ozbrojených policistů a strážníků - a že tento stav je z dlouhodobého hlediska nebezpečím pro celou společnost.

Analýza stavu

V roce 2014 bylo v České republice celkem 292.283 držitelů zbrojního průkazu (co zbrojní průkaz, to jeden člověk), kteří měli legálně v držení celkem 752.387 palných zbraní. To palných je důležité, protože palné zbraně jsou součástí skupiny zbraní střelných (edukace českých novinářů), mezi které patří například i luky, kuše, praky nebo vzduchovky, k jejichž držení není zbrojní průkaz třeba. Přesto s nimi lze zabít. Počet držitelů zbrojních průkazů poslední roky klesá. Počet násilných trestných činů s nelegálně drženou palnou zbraní výrazně převyšuje počet takových činů se zbraní drženou legálně. Statistiky, které by odhalily počet případů, kdy pouhé držení palné zbraně nejenže zvrátilo trvající útok, ale dokonce mu předešlo, oficiálně vedeny nejsou. Většina z těch lidí, kteří zbraň pro obranu nosí a použijí ji, to zkrátka nikomu nehlásí. Jsou zpravidla zatraceně rádi, že nemuseli vystřelit.

Oproti výše uvedenému máme v České republice přibližně 40.000 policistů a 8.500 strážníků městských a obecních policií. Jsou to všechno osoby, oprávněné ze zákona držet a nosit zbraň, a jsou vybaveny nadstandardní mocí, uplatňovanou nad ostatními smrtelníky. Z uvedeného důvodu by měly být nadány též nadstandardní psychickou odolností a morálními kvalitami, které jim nedovolují zneužít svého postavení vůči ostatním. Jenže.