Máme stále více více zákonů, ve kterých už se nevyznají ani soudci, zatímco státní zástupci a různí Šlachtové si je vykládají po svém. Máme více úředníků, kontrolních orgánů, více pro naše dobro vyšších pokut. Státní moc učí naše děti, co je dobré si myslet a vědět. Rodiče a jejich názory jsou nebezpečné a je potřeba je korigovat. Máme tu nové výklady dějin a historie, ze kterých by jeden mohl dojít snadno k dojmu, že europeismus tu byl dřív, než se člověk vzpřímil. Náš desetiletý syn po příchodu ze školy, kde se mu snažili v učebnici vlastivědy mimo jiné vnutit myšlenku, že vstupem do EU byly zrušeny hranice členských států, řekl babičce: „EU je špatná, protože bere peníze všem a dává je jen některým.“ Jistě, je to zkratka malého kluka, ale od podstaty není daleko. Tak to teď chodí. Násilím a výhrůžkami si podrobit menšinu, která ty peníze produkuje, a zavázat si stále více závislou většinu a její hlas ve volbách.

Příští rok můžeme změnit běh našich dějin

Presumpce viny nás provází životem a podnikáním jako nový standard. Fakt, že jsme nic neprovedli, musíme dokazovat těm, které si z daní platíme. Podnikatelé, kteří nečerpají dotace, si ze svých daní platí vznik vlastní konkurence. Máme méně volby si vybrat, co budeme vyrábět, jaké služby poskytovat, v kolik a kde co kupovat, kde, kdy a co prodávat. Kvóty a regulace už nejsou zdaleka jen na produkci potravin, ale třeba i na filmy a televizní tvorbu a to nejen ve státních médiích. S náročností založení podnikání nebo v oblasti sílící složitosti daňového systému jsme v žebříčcích hluboko za státy, které namyšleně označujeme za rozvojové. Státní moc přistoupila k cenzuře internetu a sociálních sítí a zvažuje omezení shromažďovacího práva.