Přestože pan obžalovaný Andrej Babiš se ke mně chová nepřátelsky, vyjádřil jsem se veřejně opakovaně, že „kauza Čapí hnízdo“ je ostuda české justice a s odsouzením obžalovaných bych nemohl souhlasit. Ale nevydání k soudnímu řízení bych považoval za účelné pouze v případě, že by hlasující předem věděli, že se pan obžalovaný dalšího pokusu o nevydání nedožije. Jinak to je opatření přechodné, nevedoucí k cíli, jímž je definitivní pravomocné zproštění obžaloby. Ale uznávám, že účast na hlavním řízení soudním není nic, o co by bylo třeba stát i v případě konečného „zprošťáku“ a v případu s jasným výhledem na zproštění je pouze zbytečnou ztrátou času. Proto spolek Chamurappi požádal pana prezidenta dvakrát o abolici: to by bylo opatření definitivní, právně čisté, elegantní. Výhrady, které dnes zazněly z úst předsedkyně mandátního výboru, která je profesorkou trestního práva, by mohly dodat našim žádostem na důvodnosti. Pana prezidenta by pak sice za to kritizoval kdekdo, ale ve výsledku by řečí bylo určitě méně než při dohadování o vydání či nevydání. Protože pan prezident nevyhověl, nezbývá než se smířit s tím, že den 5.března 2026 a možná i další bude dalším dnem bezuzdných řečnických orgií, jejichž hlučností, četností a nesmyslností tato Sněmovna zastiňuje všechny předcházející. Výsledek můžeme předjímat, čili bude to pouze marnění času za peníze daňových poplatníků. Kdyby páni vysoce postavení obžalovaní stručně požádali o vydání, ušetřili by státu na nákladech a poslancům by dopřáli více času na účelnou práci.

Do určité míry ale musím dát paní poslankyni prof. Heleně Válkové za pravdu, že v průběhu celého řízení došlo k různým nepravostem. Z nestrannosti se proces vymyká již tím, že policie vůbec začala trestní oznámení projednávat. Je to jen proto, že Andrej Babiš, obžalovaný pro napomáhání obž. Janě Nagyové, je ve skutečnosti hlavní osobou. Řízení vyvolal někdo, kdo mu nepřál úspěch či ho chtěl dostat z politiky. Mám opakované zkušenosti s obvyklou nechutí policie k projednávání předkládaných podnětů k prověření podezření ze spáchání trestného činu. Svým čtenářů připomenu, že zahájení vyšetřování proti osmi nepotrestaným pachatelům brutálního vydírání bratrů Lebánkových jsem dosáhl až po zdlouhavém obtížném překonávání odporu policie. Trestnost brutálního nakládání s bratry Lebánkovými je lépe viditelná než komplikovaná ekonomická záležitost, ale pokus o odeslání Andreje Babiše „do tepláků“ byl přesto lákavější na první pohled.

Ke cti policie a státního zastupitelství musíme ale vzít na vědomí, že přípravné řízení pod dozorem státního zástupce Jaroslava Šarocha dospělo ke správnému závěru, že nedošlo k trestnému činu. Jediný skutek, který zasluhuje odmítání, je rozhodnutí bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana , dnešního evropského žalobce, o nutnosti postavit před soud Janu Nagyovou a Andreje Babiše. Druhou nehorázností je podání obžaloby státním zástupcem, který původně dospěl k rozhodnutí o nevině, a jeho opakované odvolání proti zprošťujícímu rozsudku.