Druhé světové války se zúčastnila většina států světa. Byl to historicky největší konflikt v novodobých dějinách lidstva, ve kterém byly zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a nehumánní zacházení s válečnými zajatci na denním pořádku. Aby spojenci vyhráli, museli se nakonec v mnoha ohledech, například plošným bombardováním měst, dopouštět stejných zločinů, proti kterým do války šli. Celkem zahynulo přes 62 milionů lidí, z toho 34 miliony byly civilní oběti. Z těch 62 milionů byla více než třetina na straně obětí z řad vojáků a civilistů Sovětského svazu, z toho více než 8 milionů vojáků a přes 13 milionů civilistů. Sovětský svaz měl ze všech spojenců proti nacistickému Německu největší počet obětí. Přes veškerou snahu o přepisování dějin to byl právě Sovětský svaz a jeho lidi, kteří nejvýznamnější měrou přispěli ke konci druhé světové války.
Dnes slaví Ruská federace státní svátek, který je oslavou tohoto vítězství a připomenutím si padlých vojáků a civilních obětí. Více než třetiny ze všech, které na svém účtu druhá světová válka měla. Bez rozdílu toho, co se kde nyní děje, tento prostý fakt nelze vymazat. Je projevem úcty nikoli k těm, kteří reprezentují Rusko dnes, ale k těm, kteří padli, zúčastnit se těchto oslav Ruska. Jenže naše reprezentace se po návštěvách Zaorálka a jemu podobných v Bruselu, aby věděli, co si mají myslet a říkat (co mi to jen připomíná z období před rokem 1989), postavila za novodobé fašisty na Ukrajině tak vehementně, že nemá prostor na vzetí zpátečky. A to ani po tom všem, co se po Majdanu událo, a co v plné nahotě ukázalo pravou podstatu, kdy chce jen jedna banda, šlapající po zádech většiny Ukrajinců, vyměnit tu předcházející.
Přes vytrvalou propagandu o tom, jak v případě Ukrajinské krize jsou bezvýhradně ti dobří na straně EU a USA, a ti zlí jsou bezvýhradně na straně Ruska, je postupem doby více než zjevné, že vše bylo a je tak nějak jinak. Ostatně to tak bývá. Chyběl nám jasný nepřítel, který by mohl za naše vlastní góly, a tak nám ho politici vyrobili. Nic to však nemění na faktu, kdo při osvobozování naší vlasti umíral, a že cokoli, co se děje dnes, nesmí být důvodem k tomu, abychom jejich památku pošlapali.
Neúčast prezidenta Miloše Zemana a dalších nejvyšších představitelů České republiky na oficiálních oslavách nejvýznamnějšího státního svátku Ruska je pro mě osobně jednoznačným kandidátem na prasárnu tohoto roku. Až se jednou situace na Ukrajině uklidní, a bez spolupráce s Ruskem to ani omylem nebude, budou naši představitelé zase hledat cesty, jak se na Ruskou ambasádu dostat, stejně jako jezdí na jiná zastoupení jiných států, když v předklonu něco chtějí. A je jedno, zda jsou to dotace, nebo suroviny. Otázkou je, zda je tam pak bude někdo čekat, protože umění rozesrat mezinárodní vztahy bezmyšlenkovitým přikloněním se jen k jedné straně by za poslední roky mohli naši představitelé vyučovat.
Smekám před všemi oběťmi druhé světové, včetně více než třetiny těch ze Sovětského svazu. Stydím se za své volené představitele a omlouvám se jako občan České republiky za jejich chování vůči dodnes přeživším matkám těch, kteří tehdy položili životy za osvobození naší vlasti.
Psáno pro blog idnes.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: František Matějka
