Mezi poraženými z voleb se ocitla i mainstreamová média. Antibabišisticky a antiokamuristicky psaly jak Bakalovy HN a Respekt, tak LN a MFD, které paradoxně patří Babišovi. Pozadu nezůstala ani elektronická média, včetně veřejnoprávních. Tam byla vyváženost jen v předvolebních diskusích, Interview DD, OVM a některých Hyde Parcích, nikoliv v kontinuálním vysílání ČT24. Nejhůře proti Babišovi a Okamurovi psal Reflex skandalisty Šafra.

Zajímavé je, že všichni, kdo předpovídali Babišovi neúspěch a aktivně pro to pracovali, hned po volbách věděli, proč Babiš skoro vyhrál: prý díky finančně vyfutrované kampani. Ale zapomněli, že kdyby se materializovaly všechny komentáře a selektivní zpravodajství, které se proti Babišovi valily ze všech  stran, tak antikampaň proti Babišovi byla mnohem dražší, než kampaň ANO. A přesto to nezabralo.

Zvláštní kapitolou a vrcholem žurnalistického aktivismu a novinářské nepolitické politiky byl přímý útok MFD na demokracii, resp. na svobodné a férové volby. Těsně před volbami 24.10.2013 přinesla MFD anketu leadrů deseti stran, "které mají šanci dostat se do sněmovny". Okamura mezi nimi nebyl. Podle MFD šanci dostat se do Sněmovny neměl. Zato tam bylo několik pidistran, které reálně dosáhly třeba jen 1,5%. Ty podle MFD šanci měly. Z jakého průzkumu MFD vycházela? Jsem toho názoru, že z žádného průzkumu, ale jen z vlastního přání, případně ještě posíleného externí motivací. Stále tedy od té doby čekám, že se MFD Okamurovi omluví. Připravila ho o mnoho hlasů a tedy peněz a zřejmě i o jeden mandát.

Šéfredaktor MFD by se měl omluvit Okamurovi i čtenářům. Rezignaci už podal, i když údajně z jiných důvodů.

Úmysl poškodit Okamuru nelze vedení MFD prokázat, ale když něco vypadá jako kočka a mňouká to jako kočka, tak to prostě je kočka. Ve Švýcarsku se soudy v kauze MUS s prokazováním úmyslu nebabraly, jako naše soudy.