V druhé polovině prosince již ztrácí protestování žlutých dynamiku, protože nejaktuálnější požadavky Macron alias Micron protestujícím splnil. Začíná rvačka o politický odkaz žlutých vest.

Zajímavé je podívat se, jak se v současném blázinci vede francouzské občance Le Penové. Za poslední měsíc se všichni komentátoři shodují, že Le Penová pokračuje ve „zlidštění“ Národní fronty představující radikální opozici vůči žvanivým pseudoliberálům kolem Marcona – placeným bankovním sektorem, nadnárodními korporacemi a firmami vlastněnými Saúdskou Arábií a Katarem.

Národní fronta sledovala intuitivně sebezáchovný odpor proti tzv. pseudoliberálnímu multikulturalismu, ale její zakladatel Le Pen ji zatížil hloupými rasistickými a antisemitskými výroky. Dcera svého otce-zakladatele nakonec z vedení fronty vystrnadila. Le Penová frontu postupně zlidšťuje, aby se vrátila k původním kořenům – k sebezáchovnému odporu proti tzv. multikulturalismu napojenému na korporátní ekonomické organizace.

V prezidiálních francouzských volbách v roce 2017 byla Le Penová v rámci předvolební mediální štvanice označena nálepkou populisty a xenofoba – proto byla pro mnohé Francouze nevolitelná. Jenom, že i Macron měl slabou volební legitimitu, protože byl rychlokvašeně vytvořeným úřednickým kandidátem. Macrona lze nazvat na míru slavným politickým robotem.

Bezradná část voličů nakonec mohla volit mezi úřednictvem schváleným neznámým Macronem a čarodějnicí Le Penovou: Ve volbách získal Macron jenom 24 procent hlasů v 1. kole, účast v 2. kole byla v celé historii Francie s nejmenším zájmem.