Strana skutečně hospodařila se schodkem. Před volbami je to nepochybně běžné u všech stran. Nechce se mi věřit, že by se tak v ČSSD stalo bez zvednutí rukou jejího užšího vedení. To znamená, že Fišerův prst namířený na poslance Paroubka může se všemi důsledky osvětlit podíl každého člena ČSSD, který o stranických výdajích v té době kolektivně rozhodoval. Jak verbálně spořivý byl v rámci stranických struktur Arno Fišera, to nevím. Jeho kritiku vůči Jiřímu Paroubkovi jsem začal vnímat až tehdy, kdy bylo jasné, jak volby dopadly. Myslím si, že se tomuto chování říká "po bitvě je každý generál".

Přesto mě bude zajímat, jak se bude Arno Fišera tvářit, když se prokáže, že se předvolebního stranického rozpočtovového schodku nebál např. Bohuslav Sobotka, Michal Hašek či dokonce Jana Vaňhová, která byla v době, kdy byl Jiří Paroubek předsedou ČSSD stranickou místopředsedkyní a další. Žádný jiný výsledek forenzní audit nemůže přinést, neboť ČSSD nikdy nebyla stranou jednoho muže. Možná si to Arno Fišera na základě svých zkušeností myslí, neboť v jím řízeném okrese, aktuálně i kraji, musí řadoví členové tančit jak jejich okresní a krajský předseda píská.