Jak mohu vrcholovým politikům věřit snahu v obrat, když na vládní úrovni začínají jednotliví ministři svůj boj s vysokou mírou nezaměstnanosti prohlášením, že zeštíhlí počty zaměstnanců a to samé chtějí od šéfů sobě podřízených organizací. Copak např. i nový ředitel vězeňské služby neslibuje propouštění? Když na konci roku 2013 na svých pobočkách ČNB realizovala rozsáhlou vlnu snižování počtu zaměstnanců,  a ruku v ruce s tímto krokem  guvernér ČNB Singer obhajoval  kurzový závazek bankovní rady držet 27 Kč za euro snahou vytvářet nová pracovní místa, tak jsem nečekal, že se tímto asociálním a  profesním protimluvem  budou před národem nakrucovat i členové vlády. Bohužel se tak děje a  zřejmě proto, že erudice našich ekonomických a politických špiček není schopna bojovat proti nedostatku pracovních míst jinak než vyhazováním lidí na dlažbu, obhajováním svých vysokých příjmů a údajně nezbytného reprezentativního luxusu. Lék proti této primitivní nadutosti se přitom nabízí.  Méně podřízených = měně starostí = menší mzda. A ne - snižte počet zaměstnanců, těm co zůstanou přidejte jejich práci a na vedoucích úrovní si z ušetřených prostředků zvyšte formou odměn mzdy.