Pokud se tedy naplní prognóza týmu RBI, která počítá se zrychlením inflace v průběhu jara, předpokládáme, že ECB v polovině roku rozhodne o ukončení kvantitativního uvolňování v září nebo nejpozději do konce tohoto roku. Podle záznamu se bankovní rada stále obává slabých proinflačních tlaků z trhu práce, čímž poukazují na jeho zaostávání ve srovnání s předkrizovými lety. Proběhla také debata ohledně posilování eura vůči dolaru zvláště ve spojení s „výroky na mezinárodní scéně“, které ovlivňují měnové kurzy. Naráží tak pravděpodobně na výroky amerického prezidenta D. Trumpa a ministra financí S. Mnuchina, kteří se, zvláště v průběhu Světového ekonomického fóra v Davosu, vyjadřovali k síle amerického dolaru.
Prognóza RBI pro politiku ECB zůstává dlouhodobě stejná; konec kvantitativního uvolňování do konce tohoto roku, první zvýšení úrokových sazeb v prvním čtvrtletí 2019 a jejich následné postupné navyšování.Do hry ještě může vstoupit personální výměna ve vedení bankovní rady. Současného viceprezidenta V. Constancia nahradí v květnu španělský ministr financí L. de Guindos. V červnu příštího roku končí mandát hlavnímu ekonomovi banky P. Praet a obměnu v listopadu zakončí současný šéf ECB M. Draghi. Obsazením postu viceguvernéra kandidátem z jižní části eurozóny nahrává německému kandidátovy na post nového guvernéra J. Weidmannovi. Výběr členů do bankovní rady je totiž založen spíše na politických hrách, než na osobních schopnostech. Podle nepsaného pravidla by tak v nejužším vedení centrální banky měli sedět zástupci největších zemí měnové unie a po guvernérech z Itálie, Francie a Nizozemska je pro zachování rovnováhy vhodný čas pro Německo. Na druhou stranu J. Weidmann je známý svým kritickým postojem k nekonvenčním nástrojům ECB, které centrální banka zavedla v době krize, a jeho jestřábí pohled může být problematický pro ostatní země eurozóny, které si nevedou tak dobře jako německá ekonomika. Právě pro ně může být rychlejší utahování měnové politiky tou největší hrozbou v následujících letech a zasadí se o to, aby Weidmann nezasedl v čele ECB.
Další vývoj měnové politiky ECB má i důležitý aspekt pro korunu. Ačkoli první zvyšování sazeb v eurozóně proběhne až v příštím roce, hrozí, že začátek utahování měnových podmínek v podobě konce kvantitativního uvolňování povede k uzavírání korunových pozic zahraničních spekulantů na tuzemském trhu, což by způsobilo korekci kurzu koruny. Těch je v naší ekonomice i po deseti měsících od ukončení kurzového závazku v ekonomice stále dost. Pohledem trhu korunových dluhopisů ještě v prosinci bylo 41,6 % objemu dluhopisů v držení nerezidentních subjektů. Pro srovnání – v dobách před kurzovým závazkem nerezidenti drželi okolo 10 % objemu korunových dluhopisů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
