Ve čtvrtek proběhne měnověpolitické jednání ČNB. Před pár týdny rozvířil vody tuzemské měnové politiky člen bankovní rady V. Benda s prohlášením, že by zvyšoval úrokové sazby rychleji než o standartních 0,25 p.b. To rozpohybovalo kurz koruny, která posílila až k dnešním EUR/CZK 25,64. Podle vyjádření dalších členů lze usuzovat, že čtvrteční debata nebude o tom, zda zvyšovat ale o kolik. Od posledního zasedání poklesla míra nezaměstnanosti až na 3,8 % a míra inflace se vyšplhala na 2,7 % r/r, což by nahrávalo spíše rychlejšímu zvyšování. Na druhou stranu silnější koruna a spíše holubičí rozhodnutí ECB z minulého týdne ukrajuje prostor pro razantnější zvýšení sazeb. K tomu se přidává fakt, že se podle záznamu z posledního měnověpolitického jednání většina členů bankovní rady přiklání k postupnému zvyšování sazeb. I proto naší prognózu neměníme a očekáváme zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 0,25 p.b. na 0,50 % a lombardní sazby o 0,50 p.b. na 1,00 % s tím, že diskontní sazba zůstane i nadále na 0,05 %. Historicky byl rozdíl mezi repo sazbou a diskontní většinu času jeden procentní bod, tudíž předpokládáme, že se ČNB bude snažit tento rozdíl vrátit a prozatím diskontní sazbu zvyšovat nebude. V případě zvýšení klíčové sazby o standartních 0,25 p.b. lze očekávat krátkodobé zklamání trhu a oslabení koruny.
Podle očekávání ponechala ECB minulý týden své úrokové sazby beze změny na svém měnověpolitickém jednání z minulého týdne. Měsíční nákupy finančních aktiv ale klesnou s platností od ledna do září příštího roku o polovinu na 30 mld. eur. Reinvestice výnosů z portfolia centrální banky budou pokračovat i po skončení celého programu kvantitativního uvolňování. Z tohoto rozhodnutí vyplívá, že ECB bude udržovat velmi uvolněnou měnovou politiku ještě delší dobu. To je plně s prognózou RBI, která stále počítá s prvním zvýšením úrokových sazeb až v roce 2019. V úterý bude zveřejněna míra spotřebitelské inflace pro eurozónu, která by vzrůst meziročním tempem 1,4 %. To je o jednu desetinu procentního bodu méně než v předchozím měsíci, což by mělo být primárně způsobeno nižšími cenami energií.
Ve středu proběhne měnověpolitické jednání Fedu. Podle všeho se bude bankovní rada snažit pouze ujistit nebo vyvrátit očekávání trhu ohledně prosincového jednání. Na tom by se mělo rozhodnout o zvýšení úrokových sazeb. To potvrzuje i implikovaná pravděpodobnost měřená Futures Fed Funds na úrovni 84,3 %. Zvyšování sazeb nahrává mimo jiné i předběžný odhad amerického HDP z minulého týdne, které ve třetím čtvrtletí vzrostlo o překvapivá 3,0 % č/č anualizovaně.
V tomto týdnu by také měl být oznámen kandidát prezidenta D. Trumpa na šéfa Fedu. Současné šéfce J. Yellen končí mandát v únoru příštího roku. Podle posledních vyjádření v úzkém výběru měl zbývat současný člen bankovní rady J. Powell, který je hlavní favoritem, a profesor ekonomie J. Taylor. Zvolení J. Taylora by mohlo vyvolat reakci trhu na základě očekáváné změny měnové politiky jestřábím směrem.
František Táborský
finanční analytik
Psali jsme:
autor: PV
