Ve čtvrtek proběhne měnověpolitické jednání ČNB. Před pár týdny rozvířil vody tuzemské měnové politiky člen bankovní rady V. Benda s prohlášením, že by zvyšoval úrokové sazby rychleji než o standartních 0,25 p.b. To rozpohybovalo kurz koruny, která posílila až k dnešním EUR/CZK 25,64. Podle vyjádření dalších členů lze usuzovat, že čtvrteční debata nebude o tom, zda zvyšovat ale o kolik. Od posledního zasedání poklesla míra nezaměstnanosti až na 3,8 % a míra inflace se vyšplhala na 2,7 % r/r, což by nahrávalo spíše rychlejšímu zvyšování. Na druhou stranu silnější koruna a spíše holubičí rozhodnutí ECB z minulého týdne ukrajuje prostor pro razantnější zvýšení sazeb. K tomu se přidává fakt, že se podle záznamu z posledního měnověpolitického jednání většina členů bankovní rady přiklání k postupnému zvyšování sazeb. I proto naší prognózu neměníme a očekáváme zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 0,25 p.b. na 0,50 % a lombardní sazby o 0,50 p.b. na 1,00 % s tím, že diskontní sazba zůstane i nadále na 0,05 %. Historicky byl rozdíl mezi repo sazbou a diskontní většinu času jeden procentní bod, tudíž předpokládáme, že se ČNB bude snažit tento rozdíl vrátit a prozatím diskontní sazbu zvyšovat nebude. V případě zvýšení klíčové sazby o standartních 0,25 p.b. lze očekávat krátkodobé zklamání trhu a oslabení koruny.

Podle očekávání ponechala ECB minulý týden své úrokové sazby beze změny na svém měnověpolitickém jednání z minulého týdne. Měsíční nákupy finančních aktiv ale klesnou s platností od ledna do září příštího roku o polovinu na 30 mld. eur. Reinvestice výnosů z portfolia centrální banky budou pokračovat i po skončení celého programu kvantitativního uvolňování. Z tohoto rozhodnutí vyplívá, že ECB bude udržovat velmi uvolněnou měnovou politiku ještě delší dobu. To je plně s prognózou RBI, která stále počítá s prvním zvýšením úrokových sazeb až v roce 2019. V úterý bude zveřejněna míra spotřebitelské inflace pro eurozónu, která by vzrůst meziročním tempem 1,4 %. To je o jednu desetinu procentního bodu méně než v předchozím měsíci, což by mělo být primárně způsobeno nižšími cenami energií.