Jeho bezpečnostní složky v průběhu operace vzorně spolupracovaly s izraelskými při pátrání po hamásovských vrazích tří izraelských studentů a samospráva také na jednání o příměří v Káhiře neprojevovala přílišné nadšení nad požadavky Hamásu.

Pak ale Abbás zjistil, že popularita tohoto hnutí u Palestinců díky konfliktu prudce vzrostla a on by už nevyhrál případné volby, a podnikl několik kroků, které naděje na obnovu mírových rozhovorů pohřbily.

Nejprve Abbás rozhněval Izrael další usmiřovací dohodou svého hnutí Fatah s Hamásem, která má umožnit samosprávě vládnout v Gaze a obsluhovat tamější hraniční přechody, přestože realizace tohoto ujednání není zdaleka jistá a dodnes k ní nedošlo.

Smíření obnovu jednání zkomplikovalo už v minulosti, neboť Izrael odmítá jednat s vládou, na níž se podílí teroristické hnutí, které programově požaduje jeho zničení.

Následoval Abbásův nepochopitelně ostrý projev na Valném shromáždění OSN, v němž obvinil Izrael z „genocidy Palestinců“.