Jordánského krále Abdulláha zabili v mešitě
Počáteční harmonické soužití mezi oběma etniky se po nástupu muftího Husejního změnilo v nesmiřitelnou nenávist, která vyústila v sérii krvavých pogromů vůči Izraelitům. Britové, aby uklidnili Palestince, reagovali tím nejhorším způsobem, a to tím, že vydali Bílou knihu omezujícížidovskou imigraci na minimum, čímž prakticky nechali Židy napospas nacistickému běsnění. Bezprostředně po vzniku Izraele propukla válka naplno a zanechala za sebou mnoho obětí a materiálních ztrát. Arabští vůdcové byli hnáni bezbřehou fanatickou nenávistí s cílem jednou provždy vymazat židovský stát z mapy a jeho obyvatele buď zabít, anebo vyhnat mimo toto území.
Ačkoliv se stal antisemitismus oficiální vládnoucí linií mnoha muslimských států, našli se i mezi muslimy stateční lidé toužící po mírovém soužití se státem Izrael, ale za své hrdinství zaplatili cenu nejvyšší. Mezi spravedlivé muže Blízkého východu patřili jordánský král Abdaláh I. a libanonský premiér Riad Bey al Solh. Oba politici na začátku 50. let toužili uzavřít mírovou smlouvu s Izraelem. Jordánský král Abduláh intenzivně jednal s izraelskou političkou Goldou Meyrovou, odmítal veškeré násilí a ujišťoval ji, že se Jordánsko k útoku proti Izraeli nepřidá. Vztahy mezi oběma představiteli byly přátelské a srdečné. Hlavním nepřítelem jordánského krále se stal již zmiňovaný mufti Husejní, mající za cíl "vyčistit" celou Palestinu od Židů. Husejní vyhlásil prozatimní vládu "celé Palestiny", ovšem zajordánský král Abduláh vládu Husejního neuznal ani přes varování Egypta, Sýrie, Libanonu a Iráku. Za svůj celoživotní postoj zaplatil cenou nejvyšší, dne 20. 7. 1951 během návštěvy mešity Al Aksa v Jeruzalémě byl husejníjovským gangem zavražděn.
Al Solh obdivoval Izrael a také proto byl zavražděn
Dalším arabským předákem, snažícím se uzavřít separátní mír s nově vzniklým židovským státem, byl Ryad Bey Al Solh, který cítil do jisté míry obdiv ke Státu Izrael. Do deníku si napsal: Užasl jsem nad tím, co jsem viděl v židovských osadách. Zúrodnili písečné duny, získali z nich vodu a proměnili je v ráj. Uznal práva Izraelců na svatá místa v Jeruzalémě, tím si však rozhněval Palestince, kteří ho zavraždili v Amánu 16.7.1951.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV