Hana Prokšová: Jazykové zákampí - Oříšek češtinský

04.01.2015 12:36

Když řešíme nějakou zapeklitost češtiny, jakým problémem se to vlastně zabýváme? Českým, češtinským, češtinářským...? Lze od výrazů označujících jazyky vytvářet přídavná jména?

Hana Prokšová: Jazykové zákampí - Oříšek češtinský
Foto: Hans Štembera
Popisek: Knihovna, ilustrační foto
reklama

Přídavné jméno český je příliš široké, češtinářský je zase odvozeno od češtináře. Otázky spojené s češtinou by sice měly zajímat i češtináře, tedy učitele českého jazyka nebo přeneseně i studenty oboru český jazyk a literatura na univerzitě, ale češtinářský může být také plat, rozvrh nebo kabinet, tedy plat, rozvrh a kabinet češtináře či češtinářů, a to už s českým jazykem nemá co do činění. Nehledě k tomu, že to, jak se v češtině něco řekne či píše, se sice může někomu zdát jako převelice zajímavá, ne-li palčivá otázka, rozhodně to ale nemusí být problém češtinářský, protože znalí češtináři si nad oním jevem hlavy prostě nelámou. Takovým příkladem může být ošuntělá věta s bidlem a bydlem, jež obě spadla. Přestože kauza bidlo/bydlo mluvčí češtiny stále zajímá (je to i častý dotaz v jazykové poradně, a nezřídka si dokonce tazatelé myslí, že tuhle větu objevili), češtináři vědí, že není ničím větším či menším než hříčkou a ve standardní češtině žádné řešení nemá. Češtinářský se holt slovotvorně týká jen češtinářů, a ne češtiny.

Zbývá nám už jen češtinský. A po jeho vzoru angličtinský, němčinský, slovenštinský, polštinský, lotyštinský, řečtinský, norštinský, maďarštinský... A jak by tomu bylo s latinou, od níž lze tak či tak vytvořit pouze přídavné jméno latinský, které je o něco širší, i když vzhledem k charakteeru latiny nejde o rozdíl téže podstaty jako český–češtinský? Slovníky žádné tyto podoby neuvádějí. Zatímco jmenovaná hypotetická přídavná jména se v úzu – troufnu si říct – vůbec nevyskytují, s adjektivem češtinský už je tomu jinak. Najdeme ho ve spojení: češtinský paskvil, češtinský oříšek, češtinské vychytávky, češtinský problém, češtinský nesmysl a různých dalších podobných. V některých diskusích se pisatelé přou o jeho spisovnosti či obecně možnosti a nemožnosti ho používat, jeden mluvčí dokonce za systémovější (respektive správnější) považuje tvar češtinný, jeho výskyty se ovšem dají spočítat na prstech ruky. Postavit se ke slovu češtinský nějak rozumně není úplně lehké, protože přestože je nepochybně nespisovné, zdá se být žádané a poměrně funkční. Ve spisovném projevu bychom i přesto měli nadále volit variantu opisu: problém z českého jazyka, nesmysl v češtině, paskvil z hlediska pravidel češtiny aj.

Na všechny "češtinské zajímavosti" se těším i v roce právě načatém.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: literarky.parlamentnilisty.cz
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Rudolf Mládek: Ministerstvo pro místní rozvoj přenáší povinnost ze státu na vlastníky bytů

16:43 Rudolf Mládek: Ministerstvo pro místní rozvoj přenáší povinnost ze státu na vlastníky bytů

Vilém Frček z Ministerstva pro místní rozvoj reagoval na můj kritický článek, a protože se ve svém v…