Jedna se o povinnou platbu pro spotřebitelé elektrické energie, která tvoří u domácnosti cca 50 % z celkové ceny, kterou občané hradí. Zbývající díl ceny tvoří tzv. komodita, kterou si každý spotřebitel (občan) nasmlouvá u svého obchodníka a to za cenu, kterou si dohodne.

Z pětičlenné Rady ERÚ dva členové Rady s tímto cenovým rozhodnutím nesouhlasili a také odmítli jej podepsat. Jeden z nich sdělil, že ceny mohly být nižší, a druhý (v té době údajně předseda Rady) krátce po té odstoupil a takovéto cenové rozhodnutí nepodepsal. Do jaké míry se jedna o porušení Energetického zákona není předmětem hlavního problému.

Předmětný koncept Ústavní stížnosti včetně příloh (zpracovaný IAV) byl několik měsíců bez povšimnutí jak ze strany senátorů, tak ze strany poslanců.