Institut pro veřejnou diskuzi: Největším problémem zpracování palmového oleje není potravinářství, ale biopaliva

27.05.2016 7:35

Palmový olej je částečně nahraditelný a ve vyváženém množství zdraví neškodí. Stav deštných pralesů v důsledku zpracování palmového oleje je kritický, největší vinu však nenese potravinářský průmysl, ale biopaliva. To jsou závěry, které přineslo diskusní setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) na téma „Jak moc škodí palmový olej?“

Institut pro veřejnou diskuzi: Největším problémem zpracování palmového oleje není potravinářství, ale biopaliva
Foto: aros.cz
Popisek: Pole řepky olejné

Kolem využívání palmového oleje v nejrůznějších odvětvích světového průmyslu se hojně diskutuje už několik let. Nejvášnivější diskuse se však rozjely až v průběhu minulého roku, kdy se poprvé výrazně ozvaly nejen neziskové organizace, ale také spotřebitelé, tedy široká veřejnost. V návaznosti na rozsáhlou diskusi napříč společností se Institut pro veřejnou diskusi rozhodl uspořádat první věcnou debatu o tom, v jaké míře je palmový olej doopravdy škodlivý.

Stav odlesňování je vážný, je třeba uvědomit si rizika

Současný stav v Indonésii je alarmující především z toho důvodu, že souostroví má nejrychlejší tempo odlesňování. Například na Borneu klesl poměr deštných pralesů za deset let o 20%. „Časy se ale lehce obracejí k lepšímu. Indonéská samospráva si uvědomuje rizika a zasazuje se o přísnější udělování licencí a silné omezení rozvoje dalších palmových plantáží,“ uvedl Stanislav Lhota, výzkumný pracovník ZOO Ústí nad Labem, dlouhodobě působící v Indonésii. Pro nadnárodní korporace není výhodná pouze rostlina, protože produktivní věk palmových alejí se pohybuje pouze v řádu několika let. „Zde je nutné si uvědomit, že jde hlavně o degradaci půdy. Palmový olej je sice na zpracování levnější, ale nemůžeme srovnávat dopad na půdu osázenou například řepkou. Dopad na životní prostředí je v Asii mnohonásobně vyšší,“ uvádí Stanislav Lhota. Problém palmového oleje se však do budoucna nemusí týkat jen oblasti Indonésie. „Musíme vidět to, že pokud se palmové farmy někde přestanou podporovat, vzniknou někde jinde a problém se pouze přelije na jiný kontinent. Je třeba na tento problém hledět jako na globální hrozbu pro celou planetu a pokusit se odlesňování omezit v co největší míře,“ dodává Jakub Kvapil, koordinátor kampaní a platforem, Lestari, nezisková organizace zabývající se ochranou deštných pralesů.

Biopaliva jsou kritickým bodem celé diskuse

Přestože je 75% palmového oleje zpracováváno v potravinářském průmyslu, za největší a kritický bod pro palmový olej považuje většina zúčastněných biopaliva. Biopaliva už dnes nejsou ekologickým trendem a je potřeba se poučit a nepodlehnout tlaku dotací a lobbingu. Podle odborníků by měla přijít na řadu veřejná diskuse, o tom, zda z ohrožených lokalit dovoz biopaliv úplně nezakázat.  „Největším problémem jsou biopaliva první generace. Cesta není zakazovat biopaliva úplně, ale cestou jsou inovace výroby biopaliv. Řada producentů však nechce investovat a mnohdy jim v cestě stojí také legislativa Evropské unie,“ uvedl Jakub Kvapil. Všechny tyto problémy však nemůžeme házet pouze na nadnárodní korporace a mezinárodní společenství. „Řepka je ve srovnání s palmovým olejem daleko ekologičtější a ať mi nikdo neříká, že my jako velmoc ve výrobě řepky, nejsme schopní ji vypěstovat tolik, abychom alespoň lokálně tento problém vyřešili. Potřebujeme se zaměřit na globální dopad a předvídat,“ uvedl Stanislav Miler, zakladatel Akademie soběstačnosti. „Nemyslím si, že biopaliva jsou ten největší problém, z praktického hlediska je potravinářský průmysl stále tím hlavním. Spotřebitelé musí dát jasně najevo, že tudy cesta nevede a donutit výrobce jednat,“ oponuje v reakci Christine Doležalova-Maritz, projektová manažerka a analytička, Glopolis.

Hysterie není na místě, zdraví škodí jen v určitém množství

Palmový olej se kolem nás vyskytuje již přes 20 let, ale jeho dopad na zdraví se začal řešit až v současnosti, kdy se tato otázka nabalila na jiné s ním spojené body. Z pohledu spotřebitele, se v poslední době strhl mnohdy až nesmyslný boj proti výrobkům obsahují potravinový olej. „Musíme si uvědomit, že při vyváženém množství palmový olej není zdraví škodlivý. Nemůžeme tuky jen tak vyloučit, ale můžeme se zasadit o omezení konzumace těchto výrobků,“ uvedla Jana Dostálová, profesorka, Ústav analýzy potravin a výživy, VŠCHT. „Řada potravin kombinuje palmový olej s jinými a využívá směsi. Palmový tuk vytváří krystalickou mřížku a ostatní tuky tak mají lepší strukturu. Potraviny z palmového oleje, ale i jiných tuků bychom na prvním místě neměli kupovat a konzumovat z hlediska výživy a ne kvůli přesvědčení, jak je tomu v posledních dnech,“ uvedla Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví, Státního zdravotního ústavu.

Konferenci na téma „Jak moc škodí palmový olej“ pořádá Institut pro veřejnou diskusi (IVD). Partnery diskusního setkání jsou Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Informační centrum OSN v Praze a Státní zdravotní ústav.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 107. Tajemství sametu

22:29 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 107. Tajemství sametu

Ještě stále neutichlI rozmanití tlampačové, křičící do ulic a médií o svém hrdinství před třiceti le…