Kolem využívání palmového oleje v nejrůznějších odvětvích světového průmyslu se hojně diskutuje už několik let. Nejvášnivější diskuse se však rozjely až v průběhu minulého roku, kdy se poprvé výrazně ozvaly nejen neziskové organizace, ale také spotřebitelé, tedy široká veřejnost. V návaznosti na rozsáhlou diskusi napříč společností se Institut pro veřejnou diskusi rozhodl uspořádat první věcnou debatu o tom, v jaké míře je palmový olej doopravdy škodlivý.

Stav odlesňování je vážný, je třeba uvědomit si rizika

Současný stav v Indonésii je alarmující především z toho důvodu, že souostroví má nejrychlejší tempo odlesňování. Například na Borneu klesl poměr deštných pralesů za deset let o 20%. „Časy se ale lehce obracejí k lepšímu. Indonéská samospráva si uvědomuje rizika a zasazuje se o přísnější udělování licencí a silné omezení rozvoje dalších palmových plantáží,“ uvedl Stanislav Lhota, výzkumný pracovník ZOO Ústí nad Labem, dlouhodobě působící v Indonésii. Pro nadnárodní korporace není výhodná pouze rostlina, protože produktivní věk palmových alejí se pohybuje pouze v řádu několika let. „Zde je nutné si uvědomit, že jde hlavně o degradaci půdy. Palmový olej je sice na zpracování levnější, ale nemůžeme srovnávat dopad na půdu osázenou například řepkou. Dopad na životní prostředí je v Asii mnohonásobně vyšší,“ uvádí Stanislav Lhota. Problém palmového oleje se však do budoucna nemusí týkat jen oblasti Indonésie. „Musíme vidět to, že pokud se palmové farmy někde přestanou podporovat, vzniknou někde jinde a problém se pouze přelije na jiný kontinent. Je třeba na tento problém hledět jako na globální hrozbu pro celou planetu a pokusit se odlesňování omezit v co největší míře,“ dodává Jakub Kvapil, koordinátor kampaní a platforem, Lestari, nezisková organizace zabývající se ochranou deštných pralesů.