Za nadšené podpory média, která si již koupil – Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Metro, internetový server iDnes, TV Óčko, a ještě nějaké ty tiskárny. V neděli se také Babiš producíroval na Velké pardubické steeplechase, kterou si koupil již dříve. A bezesporu skvělý žokej Josef Váňa, zpitomělý po pádu z koně na poslední překážce, stačil ještě vykřiknout do České televize, že je načase, aby volby vyhrál Andrej Babiš a s tím „botelem“ tady už konečně něco udělal.

Nevím, zda si otřesený Josef Váňa vůbec uvědomil, jakou smutnou roli v Babišově pimrdlovém divadle sehrál.

Novináři z Babišových deníků by si to však uvědomit měli. Opak je ale pravdou. V zájmu uchování svých korýtek vypustili kouřovou clonu v podobě jakéhosi etického kodexu, který, jak všichni vědí, je naprosto k ničemu. Etické kodexy proti korupci svého času vypouštěly Věci veřejné jako na běžícím pásu, dokud nestanul před soudem jejich guru Vít Bárta právě pro tu korupci, a dokud tehdy ještě místopředsedkyně VV Karolina Peake „nezpomněla“ ve svém majetkovém přiznání uvést 18 milionů korun, které dostala za záhadný prodej rodinné vily v pražské Tróji.

Kouřovou clonu vypustil i samotný Babiš. Poté, co na veřejnost prosákly informace o jeho spolupráci s StB pod krycím jménem Bureš, podal u soudu v Bratislavě žalobu na slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Podle žaloby ho měl ÚPN neoprávněně evidovat jako agenta komunistické Státní bezpečnosti (StB).

Žalobu Babiš podal, leč k soudu se nedostavil. Nedostavili se ani jím navržení svědci. Proč? Protože žaloba je jen hrou o čas. Babiš zmínky o své spolupráci s StB odbývá replikami, že podal žalobu k soudu. Tudíž, za využití presumce neviny, zatím ze spolupráce s Stb, o které jsou mohutné důkazy, soudem usvědčen nebyl. A soud, který se nekoná, ho z této spolupráce usvědčit nemůže.

Pokud by soud jeho žalobu zamítnul, což je velmi pravděpodobné vzhledem k existenci obsáhlého svazu, znamenalo by to, že o jeho spolupráci s StB není pochyb. A to by mu mohlo v nadcházejících volbách dost uškodit. Poroto ta žaloba, a proto ta absence u soudu jeho i navržených svědků.

Situace je však mnohem vážnější a velmi připomíná i situaci u nás. Podobně jako Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ovládla u nás levice, za slovenským Ústavem paměti národa, který archivní svazky slovenských občanů spravuje a který čelí žalobě Babiše, stojí vládní strana Směr-SD premiéra Roberta Fica. ÚPN sice soudu předložil důkaz, podle kterého je Babiš coby agent StB veden prý oprávněně, z důvodu probíhajícího procesu ale odmítl tento dokument zveřejnit. Existuje podezření, že vedení ÚPN o nezveřejnění důkazu rozhodlo záměrně. Podle deníku SME byl Babiš sponzorem Směru-SD, byť i to Babiš popírá.

Babiš svojí žalobou a nedostavením se k soudu tedy získává čas minimálně do voleb. A po volbách…., po volbách to už nikoho zajímat nebude. A pokud ano, vždycky existuje možnost, aby Babišovci, za pomoci ČSSD a KSČM obnovili činnost blaze proslulého HSTD, pro mladší, kteří to nezažili, a i pro ty starší, kteří si to už nepamatují, Hlavní správa tiskového dohledu, tedy centrální úřad komunistické cenzury. Později přeměněný s FUTI či ČUTI, tedy Federální (Český) úřad pro tisk a informace.

V bondovce Thunderball říká jeden z hlavních padouchů Emílio Largo své bývalé milence, která se přidala na stranu Bonda “byli jste chytří, ale ne chytřejší než já!“ Přesto je Largo v závěru filmu zlikvidován.

Pomůže Babišovi v zápase se svojí minulostí jeho prefíkanost?

Ivan Bednář