Ivan Černý: Pozvánka do Vesetu

04.12.2022 10:30 | Komentář

O jednom z dvaceti nejvýznamnějších archeologických objevů dvacátého století vypráví právě vyšlá kniha z populárního brněnského nakladatelství Jota. Úctyhodný svazek, jak obsahem, tak polygrafickým ztvárněním, je skvělou novinkou z pera profesora Miroslava Bárty, jednoho z našich předních archeologů, specializujícího se na Egypt.

Ivan Černý: Pozvánka do Vesetu
Foto: archiv
Popisek: Ivan Černý

Egyptologie má v České republice dlouhou tradici a je uznávána na světové úrovni.  Je to díky Českému egyptologickému Ústavu, který byl v ČSSR založen roku 1958. Od té doby má na svém kontě řadu významných objevů i vlastní odborné publikace od předních českých egyptologů. Ústav je součástí Filosofické fakulty UK, a patří k němu i pracoviště přímo v Egyptě – v Káhiře.


Patronem knihy byla při křtu publikace předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Foto Miroslav Hynšt

Řadu legendárních jmen české archeologie otevírá Jaroslav Černý, následován Zbyňkem Žábou, Františkem Váhalem i Miroslavem Vernerem. Jeho letitý kolega Miroslav Bárta vede české výzkumy v Egyptě a v Sudánu, těžištěm jeho archeologické činnosti spočívá ve výzkumu lokality stavitelů pyramid v Abúsíru nedaleko Cairo.

Egyptologická senzace

Jen pár slov na úvod. Mezi dvacet nejvýznamnějších archeologických objevů dvacátého století tedy bezesporu patří objev hrobky faraóna Tutanchámona v tzv. Údolí králů na západním břehu dnešního města Luxoru, vzniklého svého času na místě hlavního města egyptské Nové říše Vesetu v Egyptě. V blízkém okolí hrobu Tutanchámona jsou ještě hrobky čtyř Ramsessů (Ramsesse X.,Ramsesse I., Ramsesse III. a Ramsesse VI.), dále pak hrobka Ameonmesse i domnělá hrobka královny Teje a Merneptaha I.


Snímek, který obletěl celý svět – Carter při dokumentaci a vyzvedávání Tutenchamonovy mumie

Století záhad a objevů

V čase vydání Bártova Tutanchamona, přesně před sto lety – v listopadu 1922 – došlo na západním břehu starověkých Théb, ve jmenovaném Údolí králů, k jednomu z největších objevů světové archeologie. Egyptský chlapec Hussein Abd el-Rassul, který pracoval jako nosič vody při výzkumu britského archeologa Howarda Cartera, náhodně narazil na začátek kamenného schodiště, vedoucího ke vchodu do hrobky.

Během několika málo dní, jak se píše v anotaci představované knihy na zadní obálce, bylo jasné, že půjde o unikátní objev nevykradené hrobky staroegyptského vládce, který se měl tisíce let po své smrti stát nejvýznamnějším panovníkem starověku…

V roce 1922 se tak Tutanchámon probudil po více jak třech tisících letech k novému životu a jeho hrobka s pohřební výbavou, jež přesahuje hranice fantasie běžného smrtelníka, i jeho krátká životní pouť, dodnes nepřestávají uchvacovat celý kulturní svět.

Bohatě ilustrovaná publikace o více jak třech stech stranách, nabitých informacemi, fakty, dokumenty i zajímavostmi představuje svým čtenářům osudové milníky v životě krále, který byl v době své vlády ještě chlapec, představuje nám i jeho rodiny a slavné předky. Dědečka Amenhotepa III., otce a legendárního náboženského reformátora Achmatona.

Jak podotýká editorka knihy redaktorka Kamila Hladká, prostřednictvím textů a fotografií čtenáři nejenom, že navštíví Tutanchámovu hrobku, ale vydají se i na cestu do staroegyptského zásvětí. A prožijí nervy drásající dny a týdny během jejího objevování a možná, že jim budou i odkryta tajemství, která hrobka dodnes může i nadále skrývat. Tutenchamonův příběh je totiž stále ještě rozepsán…


Momentka z autogramiády, foto Miroslav Hynšt

Patnáct kapitol, bohatá fotodokumentace

Publikace je napsána nejenom s vědeckou erudicí zkušeného archeologa a publicisty, ale i čtenářsky stravitelným perem, který nezabředá do až pro laika nudných historizujících popisů. Proč tomu tak je, vysvětluje sám autor v úvodu této jedinečné encyklopedie: „… publikace není a v tomto rozsahu ani nemohla být koncipována jako vyčerpávající analýza Tutanchamonovy doby. Snažil jsem se však dostupnou formou popsat základní prvky jeho vlády, historický kontext a cestu, která vedla k hledání a objevení hrobky, stejně jako její vlastní význam…“

V mnoha případech je situace složitější, než jak může vyplívat z Bártova popisu, ale dle autorových slov, představení alternativních vysvětlení a teorií by šlo značně nad rámec koncepce knihy. Zájemci o hlubší studium vybraných aspektů tohoto fascinujícího období najdou v závěru publikace výběr hlavní literatury. Mějme prosím na paměti, že kniha Miroslava Bárty je především určena veřejnosti a převážně čtenářům, kteří by nechtěli a často ani nemohli věnovat řadu let studiu egyptologie, avšak toto téma je mimořádně zajímá.


Kniha je určena každému, koho zajímají dějiny starověkého Egypta. Foto Miroslav Hynšt

Česká hlava

Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. (nar. 1969) je nositelem mnoha prestižních cen za svou činnost ve vědě. V letech 2003 a 2004 vyučoval na americké University of Pennsylvania, v roce 2014 mu byla na American University v Káhiře udělena tzv. Simpsonova profesura. Bárta působil též na mnoha univerzitách v západní Evropě.

Kromě egyptologie, kde se mj. zaměřuje na období stavitelů pyramid, historii a archeologii 3. tisíciletí př. Kr., se Miroslav Bárta dlouhodobě zabývá multidisciplinárním studiem fenoménu kolapsů, vzestupy a pády komplexních civilizací. Výsledkem jeho práce v této oblasti je velké množství spoluautorství a editorství v řadě specializovaných publikací.

V roce 2019 mu bylo uděleno nejvyšší vědecké ocenění v České republice – Česká hlava.

Z vydaných děl a prací především připomínáme Bártovu rozsáhlou monografii Příběh civilizace, která vyšla v roce 2016, ve které autor nabízí čtenářům odpovědi na mnohé otázky spojené s vývojem civilizací včera a dnes (publikace získala několik prestižních ocenění, například Vědecká kniha roku, nakladatelství Academia).V roce 2021 vydal v Nakladatelství JOTA knihu Sedm zákonů. Jak se civilizace rodí, rostou a upadají, která byla v anketě Lidových novin zařazena mezi nejlepší knihy roku a stala se ve své kategorii bestsellerem. V říjnu roku 2022 byl na motiv této knihy uveden do kin film Civilizace. Dobrá zpráva o konci světa, vzniklý ve spolupráci s režisérem Petrem Horkým.

Ivan Černý

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

Vy budete Babiše volit za prezidenta?

Nebyl byste totiž jediný za ANO, kdo by ho nevolil. Nemyslíte, že to o něčem také vypovídá? Jasně, žijeme demokracii, kde jsou odlišné názory běžné. Na druhou stranu, není divné, když lídr strany nemá podporu ani u vlastních lidí?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lubomír Man: Gratulace našim médiím k jejich vítězství v prezidentské volbě

9:32 Lubomír Man: Gratulace našim médiím k jejich vítězství v prezidentské volbě

Ano, protože je to především výhra těchto tzv. mainstreamových médií (jiná u nás prakticky nejsou k …