Ta ve sklářské velmoci, kterou bezesporu země Koruny české jsou, pokračuje dodnes. Děje se tak především v líbezném koutě Jizerských hor, v Josefově Dole, v brusičské manufaktuře staré téměř 150 let, jak potvrzuje letopočet nad jejími dveřmi. Dnes zde kraluje mistr svého řemesla Jan Pesničák. Ještě než se s dalšími zájemci v rámci turistické exkurze projdeme provozem, kde se klasickými, či lépe řečeno starými a původními výrobními postupy rodí v úžasných detailech něžná krása, nechme si od jejího tvůrce vysvětlit, jak to na světě vše začalo…

Staří Egypťané a ti další…

Jak známo, ve čtvrtém tisíciletí před našim letopočtem objevili Egypťani výrobu skla. Vynález skleněných nádobek na parfémy je o pár staletí mladší, jejich výroba začala asi v roce 1 500 před našim letopočtem. Ony „ skleničky na vůni“, jak je můžeme vidět kupříkladu v národním Muzeu archeologie v Káhiře, byly většinou modré, matové nebo průsvitné a dekorované nejrůznějšími čarami a obrazci. Za starých Řeků a Římanů přišla móda flakonů s nejrůznějšími tvary, kupříkladu v podobě ptačích, zvířecích ba i lidských hlav.

Asi padesát let př.n.l. vynalezli Syřané foukání skla, což umožňovalo dáti mu tvar ještě před tím, než vychladlo. To otevřelo dveře tomuto uměleckému řemeslu takříkajíc dokořán! Ruku v ruce s litím skla šel objev a používání forem. Jejich velkou předností je fakt, že se jeden a tentýž tvar výrobku mohl mnohokráte opakovat, čímž byla výroba sama náramně urychlena.

Jak při svém úvodním slově připomíná účastníkům exkurze Jan Pesničák, brusič a majitel firmy na unikátní skleněné flakónky dle tradičních forem a vzorů v jedné osobě, ve středověku byly k dispozici zprvu kameninové, posléze kovové či emailové nádobky na vonné masti. Časem pak přišel skvělý čínský vynález porcelánu. Sklo ale zůstalo na výrobu flakonů až do dneška materiálem číslo jedna.