Z generace na generaci se předávala řemeslná dovednost, tvořivost a technické znalosti. Mnohasetletá tradice a životaschopnost ukazují, že v naší zemi existuje genius loci, kde se stále rodí české sklo a stále se drží na předním místě ve světě. Nejinak je tomu v jedinečném, světovém případě klasických vánočních ozdob z Poniklé.
Vítejte v UNESCU
Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel je od konce loňského roku na seznamu nehmotného kulturního dědictví Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Česká republika má tak na tomto prestižním seznamu již sedm položek (mj. modrotisk, sokolnictví nebo v neposlední řadě i jízdy králů na jihovýchodě ČR). Jmenované ozdoby na vánoční stromky vyrábí klasickým způsobem už jen jediná firma na světě, s dílnou a prodejní galerií v krkonošské obci Poniklá manželů Kulhavých.
Na seznam Unesco se Poniklá dostala díky nominaci Muzea Českého ráje v Turnově, za spolupráce Národního ústavu lidové kultury a Libereckého kraje, proslulého svým turistickým projektem Křišťálové údolí.
Poniklá – kolébka perličkových ozdob
I v čase koronavirové pandemie a potížích s cestováním a turistikou, je třeba připomenout, že v Poniklé je na základě telefonní objednávky možnost navštívit dílnu s názvem Třpytivá krása (RAUTIS), která nabízí jak exkurze do provozu, tak tvůrčí zábavu dětem, tak i dospělým. Velkým zážitkem je pak prohlídka vzorkovny galerijního typu. Zájemcům je zde k dispozici široký výběr perel a dalších materiálů na montáž ozdob. Pod vedením zkušené lektorky Barbory Kulhavé si zde rodiče i jejich malé ratolesti mohou vytvořit vlastní perličkové ozdoby podle historických či současných vzorkovníků, nebo dle své fantazie.
Obzory návštěvníků a znalosti z historie zdejší unikátní sklářské dovednosti bohatě rozšíří skvěle graficky i obsahově vyvedená publikace z pera již jmenované Barbory Kulhavé, která je tady zájemcům k dispozici.
Tříbro chudejch
( z Krokonošské pohádky Marie Kubátové)
Držíme v ruce jedinečnou publikaci encyklopedického typu, vyprávějící vše o perličkových ozdobách z Poniklé, kterou opatřila zasvěceným historizujícím úvodem ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově PhDr. Vladimíra Jakouběová, z něhož citujeme alespoň úryvek:
Vánoční ozdoby z foukaných dutých perliček se třpytí na vánočních stromcích v Evropě již od konce 19. století. Tehdy si skláři v oblasti Jizerských hor a v Podkrkonoší, kteří podomácku vyráběli foukané perle pro bižuterní průmysl, začalisami pro sebe z drátků a zbytků foukaných perlí vyrábět ozdoby, kterými si přizdobovali vánoční stromeček…
Netrvalo dlouho a nový módní hit byl na světě. Brzy se začaly vánoční ozdoby produkovat ve velkém. Ve 30. letech minulého století rostly firmy, zabývající se jejich tradiční výrobou, jak příslovečné houby po dešti. Kde je jim ale konec…
Dnes je rodinná firma Rautis manželů Kulhavých jediná na světě, která vyrábí tradičními technologickými postupy ozdoby, které jsou identické s těmi, které skláři podomácku vyráběli před více než sto lety. Zachován je též i hustá síť domácností, pracujících na sestavování ozdob, tak, jak tomu bývalo v dávných dobách. Tento systém se dodnes nazývá faktorský způsob kompletování a zaměstnává řadu spolupracujících rodin v Poniklé i širokém okolí.
Osm bloků, téměř stovka kapitolek
Publikace Barbory Kulhavé, která vznikla za finanční podpory MK ČR má široký záběr. Pro jeho představu zalistujme obsahem:
Od skleněné trubice až k ozdobě, Foukané perle v historickém kontextu, Perlařské řemeslo v Poniklé, Jak se žije perlařům, Návody na výrobu ozdob a Perlařské názvosloví.
Perlařina jako nehmotné kulturní dědictví zažila mnohé historické zvraty a kotrmelce. Od znárodnění v roce 1948 až po mnohem drastičtější události v čase nedávném, s privatizační vlnou v roce 1989, 90. léta 20. století a krizi sklářského řemesla na přelomu tisíciletí. I o tom vypráví v jedné z kapitol autorka představované knihy. Jí popisovaný samotný technický postup výroby, jeho historie, rozvoj řemesla a slavné firmy i až literárním perem psané medailonky, zaznamenávající dlouhé rodinné tradice krkonošských perlařů, činí z publikace cenný příspěvek k historii našeho sklářství.
Zájemce jistě potěší i návod na výrobu ozdob, od jednoduché hvězdy, Rampouchu, Andílka Kulíška či Pavouka až třeba po Letadlo nebo Lokomotivu. Jistě není bez zajímavosti, že v současné době jsou historické ozdoby mj. významným předmětem sběratelství. V archivu Poniklé je 20 000 klasických vzorků, navíc na půl tisícovky nových nápadů. Závěr publikace pak patří perlařskému názvosloví i seznamu pramenů a použité literatury, ze které též při práci na své úspěšné a jedineční knize historie perličkových ozdob z Poniklé Barbora Kulhavá též čerpala. Více na: www.rautis.cz
Štěstí přeje připraveným
Mgr. Barbora Kulhavá (se narodila v Pardubicích v roce 1983). Absolvovala studium na FF UK, obory Překladatelství a tlumočnictví čeština – němčina a Český jazyk a literatura. Od roku 2008 pracuje ve firmě RAUTIS, kde má na starosti tuzemský a zahraniční obchod, marketing a spolupráci s médii.
Myšlenku napsat publikaci o perličkových ozdobách dle svých slov nosila v hlavě několik let a postupně k ní sbírala materiál. Hovořila s pamětníky i současnými výrobci, v archivech pátrala po historických pramenech i dobových fotografiích. V roce 2017 přišel zásadní impuls – příprava nominace výroby perličkových vánočních ozdob na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
„Najednou se vyskytla možnost podpory z Ministerstva kultury a všechno bylo jasné,“ usmívá se autorka úspěšného titulu. „ Byla jsem jediná, kdo měl v tu chvíli velké množství podkladů a konkrétní představu o tom, jak by kniha mohla vypadat. Stačilo už jen sednout, a takříkajíc vše hodit na papír…“
Závěrem zbývá dodat, že se publikace Barbory Kulhavé prodává nejenom v Poniklé, ale též v řadě regionálních knihkupectví, byť v současné době pouze prostřednictvím e-shopů. K dispozici je též v Muzeu Českého ráje v Turnově.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
