Nejpravděpodobnějším výsledkem Klausova volebního angažmá by byl zisk nějakých tří, čtyř procent, které by jím vedená strana ubrala jinak šesti, sedmi procentní ODS, takže by se do parlamentu nedostal ani on ani ODS. 

Obava z volebního fiaska ovšem důvodem Klausova rozhodnutí nekandidovat určitě nebyla. Přestože Klaus dovedl ODS k řadě porážek, nepochybně si stále připadá šampiónem. Spíše než realismus asi hrála roli ješitnost. Klausův signál, že je k disposici, vyvolal místo nadšení rozpaky a pokud někdo jásal, byli to vesměs politici, kteří se propracovali do druhé ligy. Sebestředný otec zakladatel si pravděpodobně řekl, že je ho pro pravicové nevděčníky škoda, zatímco nevděčníci si určitě v duchu říkají, že Klause žádná škoda není.