„Komunismus u nás konečně po třiceti sedmi letech poražen!“ měla by hlásat všechna česká média. Řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů Kudrnovi, místopisné komisi Rady Hlavního města Prahy a také radním na Praze 4 (v čele se starostou z ODS a s podporou piráta Hřiba) se totiž společnými, neúnavnými a hlavně „zásadově antikomunistickými“ silami podařilo zablokovat návrhy názvů dvou budoucích stanic metra. Jedna měla být pojmenována po spisovateli Ivanu Olbrachtovi, druhá po ve druhé světové válce popravených novinářích Viktoru a Ottovi Synkových. Všichni tři byli komunisté, takže vše je přece úplně jasné – s komunismem u nás už musí být konečně a definitivně po třiceti sedmi letech skoncováno!

Jeden skutečně neví, zda má plakat nebo se všemu už jenom smát, když sleduje ten nedůstojný festival tuposti, hlouposti i obyčejné lidské omezenosti, kterou nám tady „hlavy pomazané“ předvádějí.

Ivan Olbracht patřil mezi významné meziválečné české spisovatele. Jako řada jeho kolegů své doby byl člověkem levicovým, ano komunistickým. V roce 1929 společně se Seifertem a Horou však spolupodepsal Manifest sedmi, ve kterém s dalšími signatáři protestovali proti tehdy novému stalinskému vedení KSČ v čele s Klementem Gottwaldem. Z „gottwaldovské“ komunistické strany byl vyloučen. Po válce do ní opět vstoupil, ale aby se vyhnul tehdy povinné „ždanovovštině“, podle které dodržování ideologické čistoty v kultuře bylo vším, neboť umění muselo sloužit výhradně státu a straně, věnoval se literárně převyprávění starých mýtů a biblických příběhů pro děti. Zemřel 1952.