Radost z toho, že se ve světě mužské politiky prosadila žena, kazí okolnost, že se tak děje jenom proto, že už ODS nemá žádného muže, kterého by si troufla nominovat. Navíc Němcová není volbou „ženské“ politiky, ale volbou ženy, co má zachránit politiku, jak ji dělají chlapi.  

 

Zda Miroslavu Němcovou pověří prezident sestavením vlády, ví momentálně jen Miloš Zeman. Za situace, kdy se ODS v čerstvém průzkumu volebních preferencí propadla na osm procent, je její vyjednávací pozice nevalná. Komentáře, že se nominací Miroslavy Němcové ODS vrací do hry, jsou ze všeho nejvíce přáním, které je otcem myšlenky. Nikdo nevidí v paní Němcové lídra, za kterým se semkne strana, a nemá ani charisma, které by přitáhlo voliče. Sázka na Němcovou je sázkou na jistotu. Neuškodí, ale ani nepomůže.  

 

Přesto existuje důvod, proč přát paní Němcové, aby se premiérkou stala. Ukázalo by se, že ženám je vstup do nejvyšších pater politiky povolen a že jim dokonce lze svěřit krizový management, což by byl vklad do budoucna. Navíc je třeba ženský element v politice rehabilitovat po té, co se politikou v ženském podání těžce kompromitovala vrchní ředitelka Jana Nagyová. Miroslava Němcová by mohla být premiérkou decentní, elegantní. Čím méně toho udělá a řekne, tím lépe pro příští ženy v naší politice. Z Miroslavy Němcové skutečně nejde strach, že by nesvedla premiérování anebo že by se stala mediální hvězdou a přerostla straníkům přes hlavu. Měla by dostat šanci.