Dnes je pro řadu lidí problém práci získat, anebo si ji udržet. Sice jsme na tom v evropském srovnání se šesti procenty nezaměstnaných relativně dobře, ale jsou jak známo regiony, kde člověk o práci nezavadí a o pracovní povinnosti, kterou jsme slavně vymýtili, může pouze snít.

V našem pohledu na práci je docela chaos. Z jedné strany jsme smířeni s tím, že stát občana pracovat nenutí a také mu negarantuje právo na práci, ze strany druhé si ošklivíme příživníky, kterými jsou jak ti, kterým se pracovat nechce, tak ti, kteří práci neseženou, i když by pracovat chtěli.

Zatímco v minulosti nedával svátek práce smysl, neboť se organizovaně slavila povinnost, dnes si práce, která je nesamozřejmá ceníme, ale dobrovolně ji slavit nás nenapadne. Také proto, že u většiny lidí není důvodem, proč pracují samotná práce, nýbrž pouze peníze, které za práci obdrží.