Potíž je v tom, kdo by slavil a co. V křesťanské liturgii je pátek dnem smutku, na ukřižování Ježíše Krista vskutku není nic veselého. To až jeho vzkříšením se vysvětlí páteční tragédie a vznikne důvod k oslavě. Po křesťanech tedy nelze chtít, aby v pátek slavili, a důvod slavit ukřižování nemají ani nevěřící, kterým křesťanská tradice nic neříká.

V našem pojetí Velikonoc směřuje hlavní očekávání k pondělku, kdy už je ale z hlediska křesťanské tradice po všem. Na velikonoční pondělí se holduje tradičním rituálům, lidovým zvykům, které mají blíž k pohanskému vítání jara, než k rozjímání nad evangelii.