Ivan Jordák: Je vůbec možné, být jiný?

30.04.2017 18:12

Ve Francii je volba prezidenta v druhém kole, kdy se bude rozhodovat mezi Macronem a Le Penovou. S podivem jsem sledoval, jak nejen neúspěšní kandidáti, ale skoro všichni na světě doporučují francouzským voličům dát hlas Macronovi. Pro Le Penovou mají jen slova hany. Dokonce ani feministky obvykle vystupující ve prospěch a uplatnění žen se v tomto případě nijak neangažují.

Ivan Jordák: Je vůbec možné, být jiný?
Foto: pixabay.com
Popisek: Paříž - ilustrační foto

V prvním kole dostal Macron 23,75 procenta hlasů a Le Penová 21,53 procenta, tedy rozdíl je něco málo přes 2 %. To není rozhodně nějaký propastný rozdíl, aby byly tolik rozdílné postoje k jednotlivým kandidátům. A není to pouze nyní a tady v Evropě, ale nedávno jsme byli svědky takřka stejného postoje proti kandidátům na prezidenta USA, i když tam byl haněn muž a preferovaná žena, aniž bych chtěl uvedením pohlaví naznačit, že jím bylo něco ovlivněno.

Nejčastěji je těm zavrženíhodným kandidátům vytýkán populismus, nedostatek smyslu pro demokracii, demagogie, nacionalismus a neexistence proevropských postojů. V posledních letech k tomu přibyl ještě další čert, a to ovlivňování voleb Ruskem, respektive ruskými hackery s vědomím Putina. U nás je i navíc vzpomenut náš prezident Zeman, že on by v té či jiné zemi nemohl ani kandidovat.

A tak, když jsem si pročetl o té Francii všechno možné, z údivu jsem nevyšel. Vždy jsem si myslel, že podmínkou demokracie, tedy svobodného systému, je rozmanitost a pestrost názorů na takřka stejnou věc nebo skutečnost. Že žádný názor není a nebude považován za jediný správný. Hluboce jsem se mýlil. Na přelomu roku volby v USA, nyní ve Francii se nám nějak nevyvedly. Ještě, že aspoň se podařily volby v Rakousku, tak jak chtěl establishment. Pokud se pamatuji, ani u nás se volby nevyvedly podle představ establishmentu, a dodnes se s tím nedokázal vypořádat.

Ve světě je tomu obdobně, zejména v dnešním globalizovaném světě. Sjednocují se výroby, platidla, normy, léky, stěhují se továrny a lidé, vše souvisí se vším bez ohledu na vzdálenost a čas. Hledá se model, co nejlevnější, nejefektivnější a také nejsnazší pro pracovníky. Je snaha nahradit lidskou práci mechanizací a automatizací, aby se dosáhlo co nejlepších výsledků. Výjimkou by měla být, ale není, politika.

Pro výrobu je důležitou např. unifikace, tedy česky sjednocování, jednotnost. I tomu nejhoršímu technikovi je jasná třeba nezbytnost číslování obuvi a oděvů podle velikosti pro jednodušší výběr a prodej tohoto zboží. Tedy ČS normy nebyly pozůstatkem a znamením totality, jak tvrdili některé vůdčí osobnosti devadesátých let, ale nezbytností pro výrobu, její fungování a fungování jejích výrobků.

V politice je tomu jinak, zde by měla stále přetrvávat volná soutěž stran a hnutí. Bohužel tomu tak není. Demokracie a volby jsou uznávány za správné a odpovídající základním zásadám tehdy, pokud v nich zvítězí ten, kdo poslušně opakuje to, co slyšel v médiích, bez ohledu na další. Zkrátka, někdo někde stanoví jediný správný názor, a ten jediný má právo na existenci. Nemusí se předávat násilně, stačí jej opakovat, umožnit mu, jako jedinému cestu k lidem. Ostatní názory předávat jedině s vysvětlujícím komentářem. Potom se nestačíme divit. Na jedno ucho slyšíme o zaostalosti Ruska a na druhé o tom, co Rusko vše ovlivňuje přes tuto svou zaostalost. Jindy je nám prezentováno právo šaría ve vztahu k ženám, a pak se dozvíme, že na práva žen bude ve světě dohlížet Saúdská Arábie. Nebo od mala je nám vštěpováno, že všichni lidé jsou si v právech a povinnostech rovni, a vzápětí je nám kázáno o potřebě dát některým skupinám lidí více práv a snížit rozsah povinností.

Jak bylo uvedeno, v současnosti všechno souvisí se vším. Je nám tvrzeno, že všechna moc v demokraciích pochází z lidu, tedy zastávání vysokého úřadu je podmíněno v první řadě zvolením někoho lidmi ve volbách. Stačí jediný pohled na nejvyšší úředníky EU, abychom poznali, že ne vždy je volba podmínkou ustanovení do úřadu. Tedy i politika má své výjimky. 8. května budeme znát prezidenta Francie, časem se dozvíme, zda ve Francii proběhne něco podobného jako brexit. Je to pro nás a Evropu důležité? To poznáme ještě později. Máme už ale jistotu v jediném, pokud se připustí rozšíření možnosti vládnout bez požehnání voleb, bude lepší EU opustit.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

15:49 Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

Dubnové výsledky konjukturálních průzkumu ukazují na pokračující oživení tuzemské ekonomiky. Souhrnn…