Ivan Jordák: Volit, či nevolit?

09.05.2019 21:35

Není to tak dlouho, vždyť co to je 30 let v historii státu, co nám občanům bylo tvrzeno, že řízení a správa státu se bude odvíjet od výsledku voleb, vycházejícího ze svobodné soutěže politických stran nebo hnutí, které se voleb zúčastní.

Ivan Jordák: Volit, či nevolit?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volič u volební urny, ilustrační foto

Aby nebylo pochyb, byla přijata ústava a i řada zákonů, které stanovily pravidla postupu vzniku a podmínek existence politických stran a hnutí, jejich účasti ve volbách do poslanecké sněmovny a zastupitelstev, stejně jako účasti občanů při volbách do senátu. Později byly i přijaty podmínky přímé volby prezidenta. Volby, respektive jejich výsledky jsou platné, pokud soud nerozhodne o jejich neplatnosti z důvodů stanovených zákonem a žalobu může podat prakticky kterýkoli občan. Parlament a zastupitelstva pak zase v případech a způsobem stanoveným v zákoně volí vlastní orgány, přijímají zákony a také vyslovují souhlas či nesouhlas s orgány moci výkonné (vlády a samosprávných orgánů).

Pro výsledky voleb, ale i pro konání orgánů zvolených nebo se od voleb odvíjejících je rozhodující prostá většina občanů, kteří vybrali tu či onu stranu, hnutí, případně kandidáta. Menšina má právo se vyjádřit, podávat petice, připomínky, manifestovat, po celé období mezi volbami, ale nemůže měnit jejich výsledek, nebo měnit rozhodnutí vítězů voleb, či jimi stanovených orgánů. Změnu může uskutečnit, až tato menšina zvítězí v dalších volbách, a stane se tak většinou.

Shora uvedené by mělo být dodržováno občany, médii, různými spolky a organizacemi, politickými stranami, establishmentem. Demokracie je především povinnost se chovat v souladu s jejími pravidly. Pokud se tak neděje, nejedná se o demokracii, ale o anarchii či totalitu. Nejen u nás, ale prakticky po celé Evropě. Bohužel jsme svědky jak ve vlastní zemi, tak v Evropě, že moc výkonná stále více přechází na nevolené orgány, dokonce na skupiny vytvořené na základě zájmů jejich členů a předstírání ochrany demokracie, humanity a ústavnosti. Tito pak díky médiím jsou pasováni na jediné ochránce a spasitele našich práv a proto svolávají protestní akce k předkládání požadavků, jejichž naplnění nebylo dosaženo v řádných volbách. Prakticky popírají výsledky voleb, aniž by postupovali v souladu s postupem předjímaným v zákoně a podali žalobu u soudu, který má právo v zákonem stanovených případech výsledky voleb zrušit, a umožnit tak volby nové.

Myslím si, že tomu tak je i v současnosti, kdy se svolávají protestní akce k jmenování jiného ministra spravedlnosti místo paní Benešové, která je v podstatě podezírána těmito lidmi ze skutků, na které pamatuje trestní zákon. Pokud je mi známo, nikdo z organizátorů, ani z účastníků nepodal žalobu na průběh a výsledky voleb v takovém rozsahu, že v případě úspěchu žaloby by došlo ke změně vítězů voleb a tím i k následné změně exekutivy. Ani nikdo nepodal žalobu na paní Benešovou, že se dopustila něčeho z toho, z čeho je pomlouvána na těchto akcích.

Nemůžeme se pak divit nízké účasti občanů při volbách. Proč jít volit, pokud se rozhoduje jinde a jinak.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…