V době po řecké krizi, Brexitu a mnoha dalších krizích, kvůli kterým se EU ocitá v existenciální krizi, získává Kristevův text na překvapivé aktuálnosti. Přinášíme ho v plném znění, v překladu Věry Ivanovičové. Vzhledem k jeho délce dnes publikujeme první část, dokončení zítra.

Politická logika dezintegrace

Ivan Krastev

V roce 1992 svět znenadání zjistil, že Sovětský svaz už na mapách neexistuje. Jedna ze dvou supervelmocí přestala existovat nikoli v důsledku války, nepřátelského vpádu nebo nějaké jiné katastrofy, pokud nebudeme přihlížet neúspěšnému pokusu o státní převrat, který se podobal spíše frašce. Sovětské impérium se zhroutilo navzdory všem očekáváním. Panoval názor, že bylo příliš velké a stabilní, než aby se mohlo rozpadnout, a že přežilo velké množství otřesů, než aby za sebou jen tak najednou „prásklo dveřmi“. A to přitom už od 70.let existovalo hodně náznaků, že se systém vydal cestou nevratného rozpadu, avšak mnozí očekávali, že se tento proces protáhne desítky let. Nic nenaznačovalo, že se krach SSSR stane kulminací „krátkého“ 20. století.

V letech 1985, 1986 a dokonce v roce 1989 nikdo z tehdejších analytiků nevěřil v brzký konec Sovětského svazu – přesně tak, jako nynější experti nepřipouštějí zánik Evropské unie. Už v roce 1990 byla skupina vynikajících amerických expertů těsně spjatých s Pentagonem přesvědčena o tom, že SSSR je schopen se ke konci nového desetiletí podstatně přerodit, a tím, že se změní ve funkční parlamentní demokracii, se stane státem všeobecného blahobytu podle skandinávského modelu. Senzační scénáře jsou s to na čas zaujmout čtenáře, ale v reálném světě nechybí různé stabilizátory a zbržďující faktory. Mnohé země procházejí krizemi, včetně těch vážných a docela nebezpečných, avšak jen mimořádně zřídka páchají sebevraždu.

Jak mnohé se však může změnit během jednoho desetiletí! To, co bylo v roce 1985 pokládáno za nemyslitelné, bylo v roce 1995 prohlašováno za nevyhnutelné. Obyčejnou hru fantazie jen o málo později vydávali za historickou nezbytnost. A právě tento neočekávaný osudový zvrat, skok od „nemyslitelného“ k „nevyhnutelnému“, činí rozpad Sovětského svazu výchozím bodem odpočítávání v nynějších diskusích o možných scénářích vývoje krize v Evropě a volbě, jež stojí před evropskými lídry.