Tento komentář je třeba chápat jako první rychlý dojem z vydaných zásad (zásady byly vydány 9.6.2020, na detailní analýzu nebyl prostor). Každý z parametrů by si zasloužil samostatný komentář, na to ale není prostor, a proto se již nyní omlouvám za zkratky a zjednodušení, které v komentáři vyslovím.

Pokud bohapustě porovnáme návrh Zásad ze srpna 2019, který šel do veřejného konzultačního procesu, a nyní zveřejněné Zásady, zjistíme, že ERÚ naprosto selhal a navržené parametry změkčil, čímž „přihrál“ regulovaným subjektům 25 mld. Kč navíc. 

V tiskové zprávě se Rada ERÚ poplácala po rameni za skvěle odvedenou práci. To, co už Rada nezmínila, je, o kolik víc spotřebitelé zaplatí v průběhu příštích 5 let. V kontextu kolabující energetiky je s podivem, že Rada má odvahu regulované ceny zvyšovat a garantovat regulovaným subjektům (povětšinou soukromým se zahraničními vlastníky) trvale rostoucí výnosy.

Zásady cenové regulace jsou dokumentem, jenž popisuje pravidla regulace pro regulační období. Vždy před koncem regulačního období se na ERÚ začnou množit zástupci regulovaných společností a vznášejí své požadavky na zohlednění v regulaci. Tato praxe vygradovala v letošním roce, kdy Rada s regulovanými subjekty přepracovala původní návrh Zásad cenové regulace, který předpokládal v rámci regulačního období pokles regulovaných cen v sektoru elektro o 0,7 % a v plynárenství nárůst o 1,6 % na současný platný stav, který mluví naopak o nárůstu  (elektro 12 % a plyn 8 %). Nenechme se mýlit relativně malým procentem nárůstu - realita bude výrazně vyšší, protože nyní ERÚ v odhadech nemůže zohlednit budoucí korekční faktory, které mimochodem v důsledku letošního cenového rozhodnutí, které Rada vydala v kontextu „korona opatření“ budou obrovské.