Chci se jen zamyslet nad tím, co jsem měl před pár lety možnost posoudit na vlastní či, prožít, hovořit s lidmi v pásmu Gazy i v Izraeli. Když jsme s tehdejší delegací europoslanců z iniciativy Parlamentu ČR navštívili mj. Gazu i Izrael, pochopili jsme, že problém jejich vztahu je velice složitý. Od vzniku státu Izrael tu vlastně nikdy nebyl klid. Když přejdete jediným přechodem do Gazy z Egypta, tak se Vás okamžitě zmocní média. Desítky televizních kamer čekalo na náš vstup do země a zcela evidentně chtěli slyšet naše reakce ještě dříve, než se vlastně s touto zemí seznámíme.
Okamžitě nás vezli k rozbombardovaným domům a vyprávěli příhody vpravdě nešťastných rodin, jak prý z ničeho nic přiletěl izraelský vrtulník a varoval je, ať se vzdálí, a zakrátko zničil raketou jejich dům. To samé nám říkali i na Islámské univerzitě v Gaze, kde její technické části byly taktéž zničeny. Apelovali na europoslance i ostatní členy delegace z celé Evropy, abychom stáli na jejich straně.
Uplynulo jen pár dní a my jsme se přesunuli na druhou stranu hranic, do města Siderot v Izraeli. Tam se dozvíte, že na toto území bylo vypáleno 12 000 raket, vlastně pokoutně vyráběných, je to kus roury s přivařenými stabilizátory, těžkou betonovou hlavicí, nacpanou nějakou výbušninou. Ale také se dozvíte, že ta vybombardovaná místa v Gaze jsou přesně ta, kde se rakety podomácku vyrábějí a také odpalují. Tu a tam Palestinci získají „pravou“ vojenskou raketu a bez okolků ji použijí. Izraelci torza těch raket sbírají a ukládají jako důkaz. Jen v Siderotu jich měli přes 3 000.
S torzem jedné z raket v Siderotu.
Máte opravdu někdy pocit, že ultra radikálové v Gaze nechtějí dohodu. Za dvacet let i na Západním břehu vyrostly vysoké snad osmimetrové zdi jako v Berlíně. Podobné se staví i u Gazy, neboť Palestinci střílejí i na zemědělce na poli. Z druhé strany je třeba mít na paměti, že snad neexistuje rodina v Gaze, která by neměla své mrtvé v boji. Jako vždy odpovědnost je na „vůdcích“. Nevzdělanost, radikalita, snadné zneužití emocí, to je voda na mlýn všem radikálům. Jakoby Palestinci spoléhali na to, že vyprovokují Izrael k razantním akcím a v jejich důsledku dosáhnou buď jeho světové odsouzení, nebo že povstane arabský svět či Írán a smete Izrael. Že je to nereálné? Zcela jistě. Izraelská armáda, moderně vyzbrojená, ale hlavně výborně vycvičená, nemůže být poražena tak snadno, jak se radikálním vůdcům zdá. Rozsáhlý konflikt by byl hroznou záležitostí ohrožující mír nejen v tamním regionu.
Ale jak jsem napsal v úvodu, nechci takové úvahy rozvíjet. Jen si myslím, že když usilujete o život protivníka, tak je jedno, jestli ho zabijete kopím, kamenem, nebo ho zastřelíte moderní puškou. Palestinci nemohou čekat, že použitím těch betonových raket budou menší agresoři, než když Izrael odpoví moderní zbraní.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
