Ovšem to, co zveřejnil předseda Parlamentní vyšetřovací komise Lukáš Černohorský je již daleko za hranou. Buď neví, co činí, nebo záměrně lže. Stát se prý dopustil nepovolené veřejné podpory při prodeji minoritního podílu v roce 2004, a aby to zakryl, podal tehdy Evropské komisi nepravdivé a zavádějící informace, které pro něj zpracoval advokát Radek Pokorný, současně pracující pro Zdeňka Bakalu. Tak.

Pokusím se uvádět jen fakta.

Stát při prodeji necelých 46 % akcií sám včlenil do smlouvy o jejich prodeji tzv. rozvazovací podmínku – kdykoliv by byla zjištěna nepovolená veřejná podpora má stát právo jednostranně od smlouvy odstoupit. To si odsouzený před popravou sám brousil sekeru? Právě toto byla jediná (fiktivní) berlička sdružení „byty OKD“ aby se pokusila získat byty do svého vlastnictví. Proč by to stát dělal, kdyby vědomě prodával pod cenou?

Stát ovšem ztratil (podle mě trestnou činností, nebo alespoň trestuhodnou) majoritu v roce 1996 když daroval privátním vlastníkům akcie za 3,5 miliardy za 1 korunu. Od té doby stát již nemohl o převodech bytů rozhodovat, už nikdy od té doby na to neměl hlasy. To je mantra sdružení OKD ale jde jen o právně nepodloženou fikci. Skutečnost je jiná. Ale nejen to. Omlouvám se, že článek bude dále trochu nudný, ale některé informace je nutné sdělit.

Tak předně, jak vyplývá z rozhodnutí Evropské komise  DG 23 z 25. června 2011, stát při prodeji menšinového podílu 45,88 % akcií při určení ceny, nepochybil. Černohorský se dovolává v té souvislosti toho, že EK neměla pravdivé informace.