A moje odpověď: Není. Byl jsem – jako šéfredaktor v Českém rozhlase – u formování duálního systému, kdy na jedné straně jsou veřejnoprávní média a na straně druhé jsou média komerční. Ten vztah se formoval poměrně dlouho. Máme zákon jak o České televizi, tak o Českém rozhlase. Máme radu Českého rozhlasu i radu České televize, ten systém funguje, tak proč ho měnit.
A reakce: Ivan Rössler., Hernie, 31.12.2017 17:35:15
Neznám a jsem rád. On řekne: Máme Radu pro rozhlas, máme Radu pro TV, tak proč to měnit. Je vidět, že je to buď úplný pitomeček a nesleduje ty sdělovací prostředky, nebo je to jen obyčejný lokaj, co z toho měl peníze. Tady jde přece o to, že to lidé , ty desinormační média, platí a oni si dělají co chtějí. No a když si chtějí hrát na nezávislé, tak ať si to dělají za své a ne, že jen lžou a točí takové slátaniny, které jsou proti lidem, kteří tuto zem po válce budovali, bez ohledu na to zda z toho budou mít nějakou protekci a ti zmetci, je pomlouvají a nejraději by je zavřeli. Ale že z toho mají užitek, ti co nikdy nepřeložili dvě stébla křížem, tak o těchto příživnících ani slovo. - Konec doslovného citátu (i s překlepy).
Milý Hernie, bavíme se o systému, ne o úrovni. Systém je v pořádku. V případě rozhlasu se koncesionářské poplatky platily už za první republiky. Za totality byly rozhlas a televize de facto státní, i když si zdání veřejnoprávní služby navenek udržovaly. Ale obě média měla svou kapitolu ve státním rozpočtu a byla řízená příslušným oddělením ÚV KSČ. Po revoluci (mám na mysli samet) a po rozpadu republiky (na českou a slovenskou část - to teď slavíme) přešla federální část rozhlasu (v té době byl jak Československý, tak i Český a Slovenský rozhlas) pod Orbis, který v té době dostal pod sebe i budovy OIRT a už tehdy byl na stole pošetilý nápad, aby vedle veřejnoprávních médií a komerčních médií, vznikla navíc i jakási vládní vlnka (dárek Klausovi). Už tehdy byl nápad, aby existovalo státní médium, smeten ze stolu jako nesystémový.
Z Vašeho názoru jsem nevycítil, zda chcete, aby média byla státní a řídil je například pan Okamura nebo pan Babiš, jen zlobu, že veřejnoprávní média nestojí za nic a protože to nevidím, jsem pitomeček. Ale otázka nezněla, co si myslím o úrovni veřejnoprávních médií, to bych asi odpověděl něco jiného. Otázka zněla, jak zněla a proto opakuji, že současný duální stav je v pořádku a tento systém nemá smysl měnit.
Pokud máte jakoukoliv stížnost na úroveň konkrétního programu, pak máte plné právo se obrátit s touto stížností právě na příslušnou radu (rozhlasu či televize) nebo na mediální komisi parlamentu.
Takže zopakuji, aby to bylo jasné: jsem proti státnímu rozhlasu a státní televizi. Obávám se, že zestátnění těchto médií by jen prohloubilo závislost na politicích. Stačí, že se nám tu rýsuje vláda jedné strany, což tu už také bylo a nepřineslo to nic dobrého.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
